15 C 61/2025-42 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že mezi ní, jako zapůjčitelem, a žalovaným, jako vydlužitelem v pozici podnikatele, byla uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, (dále též jen „smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne , datum, a mu poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě zápůjčka ve výši , částka, , a to dne , datum, . Žalovaný vystavil ve prospěch žalobkyně blanko směnku, což potvrdil v bodu 4.1. smlouvy. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutou zápůjčku, došlo k zesplatnění celé zápůjčky, a to v souladu s bodem 8.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud nebudou uhrazeny dvě splátky dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas, nebo v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem k automatickému zesplatnění celé zápůjčky, čímž vznikla také Nová jistina zápůjčky sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky a běžný úrok zápůjčky, tedy částka ve výši , částka, . Žalobkyně oznámila zesplatnění zápůjčky žalovanému oznámením ze dne , datum, . Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 8.7. smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením Nové jistiny zápůjčky uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny zápůjčky až do jejího zaplacení. Jelikož žalovaný neplnil závazky vyplývající ze smlouvy byla žalobkyně nucena vyplnit žalovaným podepsanou směnku, a to na směnečnou sumu ve výši , částka, . Součástí směnečné sumy byla také uvedená smluvní pokuta zakotvená v bodě 8.7. smlouvy, tedy smluvní pokuta ve výši , částka, , což byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení žalovaného s úhradou zbývající dlužné Nové jistiny zápůjčky, a to za období od , datum, do , datum, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky, i přes výzvy, jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Krajského soudu v , adresa, pobočka v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Shora uvedený soud mimo jiné potvrdil, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku představující smluvní pokutu dle bodu 8.7. smlouvy, tedy částku ve výši , částka, . Žalobkyni byla takto pravomocně přiznána pohledávka na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou Nové jistiny zápůjčky dle bodu 8.4. smlouvy ve výši 0,1 % z Nové jistiny zápůjčky, a to za dobu do , datum, . Předmětným rozhodnutím bylo nároku žalobkyně, mimo jiné co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno.2. Prodlení žalovaného s úhradou Nové jistiny zápůjčky trvalo i po datu , datum, . Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 8.7. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné Nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh z titulu této smluvní pokuty zcela neuhradil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, , ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od , datum, do , datum, . Žalovaný však ani přes předžalobní výzvu dluh zcela neuhradil, žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně kromě shora uvedeného požaduje také uhradit částku ve výši , částka, jakožto minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve vztahu mezi podnikateli (podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neboť žalobkyně je přesvědčena, že se jedná o novou pohledávku žalobkyně vůči žalovanému.3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že smlouvu sice uzavřel, ale neměl možnost měnit její obsah, jednalo se o předem daný formulář žalobkyně, smlouva mu pouze byla předložena k podpisu, nikdo se ho neptal, na co peníze potřebuje. Namítl překážku věci rozsouzené a promlčení. O nárocích ze smlouvy již bylo pravomocně rozhodnuto, byly vymáhány exekučně, žalobkyně neodůvodňuje, proč by měly nabíhat nové nároky.4. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného vyplývá, že žalovaný s identifikačním číslem osoby , Anonymizováno, měl živnostenské oprávnění od , datum, do , datum, .5. Ze Smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, vyplývá, že byla podepsána mezi účastníky dne , datum, , žalovaný byl identifikován jednak IČO, ale také rodným číslem. Sjednaná výše zápůjčky byla , částka, , výše sjednaného úroku , částka, . Celková částka k zaplacení ve výši , částka, byla splatná v 60 splátkách po , částka, měsíčně. Smlouva byla uzavřena za použití předtištěného formuláře poskytnutého žalobkyní.6. Z Oznámením ze dne , datum, byla žalovanému schválena zápůjčka č. , hodnota, , přílohou byl i splátkový kalendář vztahující se ke smlouvě.7. Z Oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný požádal o odložení splátek čemuž bylo žalobkyní vyhověno za odměnu ve výši , částka, splatnou dvěma splátkami ke konci splátkového kalendáře.8. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, - pobočka v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že předmětem řízení bylo zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný bez řádné omluvy nedostavil k prvnímu jednání, přestože byl řádně poučen o následcích, a žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, soud žalobě zcela vyhověl. Součástí přiznaného nároku byla i smluvní pokuta ve výši , částka, , tedy smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení žalovaného s úhradou zbývající dlužné Nové jistiny zápůjčky, a to za období od , datum, do , datum, .9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši , částka, nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Výzva byla odeslána na adresu žalovaného dne , datum, . Z detailu insolvenčního řízení žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný byl v úpadku od , datum, do , datum, .10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalovaný v době uzavření smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce skutečně vykonával podnikatelskou činnost, že smlouvu uzavíral v rámci podnikatelské činnosti a že zápůjčka byla poskytnuta na konkrétní podnikatelský účel. Dále žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr, zejména, že prověřila tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. V tomto směru soud žalobkyni při jednání dne , datum, poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a vyzval ji k návrhu dalších důkazů, avšak žalobkyně ani po poučení nenavrhla provedení žádných dalších důkazů.12. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že žalovaný v době uzavření smlouvy o zápůjčce skutečně vykonával podnikatelskou činnost, že smlouvu uzavíral v rámci podnikatelské činnosti a že zápůjčka byla poskytnuta na konkrétní podnikatelský účel. Nebyl následně ani prokázán závěr, že by byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit), žalobkyně sama uvedla, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní ve smyslu spotřebitelského zákona posuzována ani zkoumána.13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: V prvé řadě soud zvažoval, zda předmětnou smlouvu posoudit jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně