3 C 302/2024-28 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 296 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu RZ , SPZ, , přičemž toto vozidlo nemělo v období od , datum, do , datum, uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. , Jméno žalobkyně, vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 15 996 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, avšak žalovaný nezaplatil žádnou částku.2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem , Anonymizováno, . Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Vzhledem ke skutečnosti, že ve Smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, , datum, ; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (, adresa, . 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.), nejsou určena zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc (mimosmluvní závazek), soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle článku 4 odst. 1 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má své bydliště na adrese uvedené shora, proto je pravomoc zdejšího soudu dána. Rozhodným právem je dle ust. čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg RZ , SPZ, . Zmíněné vozidlo nemělo v období od , datum, do , datum, uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.5. Z důvodu nepojištění vozidla RZ , SPZ, období od , datum, do , datum, , tedy za 186 dnů, uplatnila , Jméno žalobkyně, dne , datum, vůči žalovanému právo na zaplacení zákonného příspěvku ve výši 15 996 Kč a dále nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Kancelář tedy žalovaného vyzvala k úhradě celkové částky 16 296 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Tato výzva k zaplacení se dostala do dispoziční sféry žalovaného , datum, .6. Žalovaný pohledávku nezaplatil ani po doručení upomínky ze dne , datum, .7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V daném případě se jedná o právní skutečnosti nastalé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2024 Sb., proto je třeba práva a povinnosti vzniklé na základě těchto skutečností posuzovat podle dosavadních právních předpisů.8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona písm. a) č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZákOdpŠk) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel (s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené).9. Podle ustanovení § 4 ZákOdpŠk jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. (7) Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.10. Podle § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen Vyhláška), sazba příspěvku pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg činí 86 Kč denně a podle § 2a Vyhlášky jsou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoveny ve výši 300 Kč.11. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období zapsán jako provozovatel výše uvedeného nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, přičemž porušil povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v období od , datum, do , datum, . , Jméno žalobkyně, řádně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za 186 dní nepojištění vozidla a k náhradě nákladů uplatnění, a to v prodloužené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, přičemž výzva obsahovala předepsané zákonné odůvodnění i poučení a byla žalovanému doručena , datum, . Výše požadovaného příspěvku a výše požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídají citovaným ustanovením prováděcí vyhlášky k ZákOdpŠk. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve výši 16 296 Kč dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky.13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku14. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 296 Kč sestávající z částky 300