6 C 162/2025-41 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně dohodnutých úroků splatit. Úroky úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně neplnil, když se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného první upomínkou ze dne , datum, k úhradě dlužné splátky a následně druhou upomínkou ze dne , datum, , avšak žalovaný nereagoval. Žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroků z prodlení a nákladů na vymáhání ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, . Žalovaný i přes zaslání předžalobní výzvy ze dne , datum, svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr společně se zápůjčním úrokem 23 % p. a. splatit měsíčními splátkami se splatností celého úvěru včetně úroků tj. , částka, (, částka, jistina a , částka, úroky). Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace, jejichž součástí byl i rozpis splátek k umoření dluhu. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v trvání 72 měsíců, splatnost celého úvěru byla stanovena ke dni , datum, .5. Z detailu pohybu na účtu žalobkyně vyplývá, že dne , datum, na něj byla připsána z účtu žalovaného verifikační platba ve výši , částka, s poznámkou , Jméno žalovaného, .6. Z detailu pohybu na účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, (ze kterého byla dne , datum, zaslána tzv. verifikační platba) poskytla dne , datum, částku , částka, .7. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, byla soudu předložena Příloha č. , hodnota, -Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ve které žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., s příjmem , částka, , jeho pravidelné měsíční výdaje představují náklady na bydlení v částce , částka, , pravidelné závazky jiné , částka, , sázky , částka, a dále že nemá jednorázové závazky mikro úvěry, které již do kalkulace nebyly zahrnuty. Po odečtu měsíční splátky žalobkyni měl být finanční zůstatek spotřebitele ve výši , částka, . Žalobkyně neudává, jakým způsobem byly tyto údaje ověřeny. Další výdaje žalovaného nijak prověřeny nebyly. Ohledně příjmů žalobkyně udává, že vycházela ze tří výpisů z účtu žalovaného.8. Z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, a upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že splátka úvěru ve výši , částka, se splatností dne , datum, stále nebyla uhrazena a vyzvala jej k zaplacení.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Výzva byla žalovanému odeslána téhož dne (viz podací lístek).10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.12. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.14. Podle § 1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spot