6 C 323/2024-69 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Celková výše úvěru činila , částka, a na základě Dodatku ke smlouvě o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, byla navýšena na částku , částka, . K opakovanému čerpání úvěru žalovaným docházelo postupně dne , datum, . K uzavření Smlouvy a jejího dodatku došlo pomocí prostředků komunikace na dálku s tím, že nabídka na uzavření Smlouvy učiněná žalovaným vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků, byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl také unikátní číselný kód, po jehož zadání žalovaným do systému žalobkyně byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru. Žalobkyně požaduje rovněž uhrazení zákonných úroků z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to ve výši vyplývající ze sazebníku poplatků, který je dle článku I. Smlouvy nedílnou součástí Smlouvy. Žalobkyně se dále domáhá uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky (smluvní pokuta od , datum, do , datum, ve výši 0,1 % denně z částky , částka, činí celkem , částka, ).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o spotřebitelském úvěru, datovanou dnem , datum, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit společně se sjednaným úrokem ve výši 40 % p. m. Dále žalobkyně předložila Dodatek o navýšení úvěrového limitu až do výše , částka, . Obě smlouvy byly doloženy ve formě elektronického dokumentu v textovém formátu, přičemž ani jeden z těchto dokumentů neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou právě žalovaný.5. Ze Sazebníku poplatků, který je nedílnou součástí Smlouvy, soud zjistil, že náklady na vymáhání pohledávky činí , částka, při třech dnech po splatnosti, , částka, při sedmi dnech a při čtrnácti dnech po splatnosti, , částka, při dvaceti dnech po splatnosti a , částka, při dvaceti pěti dnech po splatnosti.6. Žalobkyně dne , datum, provedla celkem dvě platby na účet žalovaného č. , č. účtu, , a to částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , jak vyplývá z obou Potvrzení o provedené platbě.7. Dopisem se dne , datum, bylo žalovanému oznámeno zesplatnění celého úvěru a byl vyzván k uhrazení celkové dlužné částky ve výši , částka, nejpozději do tří dnů od doručení.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši , částka, (, částka, jistina + , částka, úrok z prodlení + , částka, smluvní pokuta + , částka, náklady na vymáhání pohledávky) ve lhůtě nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Tato výzva byla odeslána na adresu žalovaného doporučenou poštovní zásilkou dne , datum, , jak vyplývá z podacího archu.9. Z ostatních provedených důkazů (kopie občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění, posouzení úvěruschopnosti klienta) nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro projednávanou věc.10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že úvěrová smlouva byla uzavřena právě s žalovaným. O neunesení břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.13. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; v mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy; odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran.14. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že předpokladem pro vznik smlouvy, jako dvoustranného právního jednání, je existence návrhu na uzavření smlouvy (nabídka, oferta), dále jeho přijetí souhlasným projevem vůle druhé strany, jíž je nabídka určena, a v případě přijetí návrhu mezi osobami nikoliv současně fyzicky přítomnými v době akceptace nabídky pak ještě doručení souhlasného projevu vůle osoby přijímající nabídku oferentovi (osobě, která nabídku učinila), bez něhož by přijetí nabídky nebylo účinné. Smluvní konsensus, tj. souladné protnutí se souhlasných projevů vůle obou účastníků, vytváří podstatu smlouvy. Primárně zahrnuje vůli vedoucí k uzavření smlouvy a sekundárně vůli vedoucí k dohodě o obsahu smlouvy. Projev vůle, kterým je vyjádřen souhlas (s návrhem), může mít povahu prohlášení nebo jiného jednání, z něhož lze dovodit souhlas osoby, které byl návrh určen. Ke vzniku smlouvy se vyžaduje, aby adresnost (určitelnost druhé strany) obou jednostranných právních jednání (nabídky i přijetí) byla vzájemná - obsahově shodná a vyjadřující smluvní konsensus. Jinými slovy musí být zřejmé, kdo vůči komu projevuje vůli (a jakého obsahu).15. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahraz