5 C 154/2019-397 — Okresní soud v Benešově

1. Dne 3. 5. 2019 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované, ve které se domáhala určení sporné hranice mezi svými pozemky p. [číslo] st. [parcelní číslo] a pozemkem ve vlastnictví žalované st.p. [číslo] vše v obci a k. ú. [obec] s tím, že hranice správně probíhá východní obvodovou zdí domu [adresa], objektu bydlení, který je součástí pozemku st. p. [číslo] že pásmo o šíři 0,25 m kolem sporné hranice st. [parcelní číslo] je součástí pozemku st.p. [číslo] [parcelní číslo]. V odůvodnění žaloby uvedla, že je vlastnicí pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], žalovaná je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], zapsaných na [list vlastnictví], vše v k. ú. [obec]. Mezi žalobkyní a žalovanou existuje spor o průběh hranice, přičemž žalobkyně má za to, že hranice historicky probíhala plotem a zdí domu žalované s odkazem na znalecký posudek Doc. Ing. [jméno] [příjmení]. Současně uvedla, že nesouhlasí s geodetickou dokumentací vyhotovenou [anonymizováno], s.r o., která stanoví hranici ve vzdálenosti 0,25 m od plotu a zdi domu žalované. Má za to, že hranici lze objektivně zjistit, avšak o její průběh existuje spor. Odkázala na zápis v pozemkových knihách. Dále žalobu upřesnila podáním ze dne 20. 1. 2020 tak, aby soud určil, že je vlastníkem parcel st. p. [číslo] p. [číslo] jejichž západní hranici (společnou se st. [parcelní číslo]) tvoří průnik vnější stěny zdiva obvodové stěny domu [adresa], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo] s terénem v severním prodloužení k [parcelní číslo], vše v obci a k. ú. [obec], je žalobkyně. Žalobu pak doplnila tak, že se podanou žalobou domáhá ochrany svého vlastnictví určením společné hranice se sousedící nemovitostí. [příjmení] činí spornou žalovaná tvrzením, že probíhá ve vzdálenosti 0,25 m od obvodové zdi jejího domu, tedy uvnitř pozemku žalobkyně, a to od října 2012. Žalobkyně a její předci přitom nemovitosti v jí tvrzených hranicích vlastnicky drží od roku 1931. Současně lze hranici, která probíhá po vnější straně kamenného obvodového zdiva domu [parcelní číslo], objektivně zjistit, neboť její průběh je dán původní kamennou obvodovou zdí tohoto domu v nadzemní části již odstraněné přístavby. Do roku 2012 tuto hranici respektovali i sousedé a jejich právní předchůdci, kteří právním předchůdcům žalobkyně v roce 1908 nemovitosti prodali. Odkázala na zákres císařských otisků, které byly převzaty do map katastru. Dále odkázala na následné zakreslení přístavby domu [adresa] ze dne [anonymizováno] [číslo] podle ohlášky, která byla zanesena v pozemkovém katastru pod č. d. [číslo], ze které je patrné, že přístavba navazuje na stávající obvodové zdivo [parcelní číslo] a nová hranice přístavby je vedena po obvodovém zdivu. Takto byla nově vzniklá hranice zaměřena a zakreslena do pozemkových map. [příjmení] tehdy p. [číslo] sousedící s pozemkem st. [parcelní číslo], vlastníci domu rozdělili geometrickým plánem ze dne [datum] a část pozemku nově pod [parcelní číslo] trhovou smlouvou ze dne [datum] prodali vlastníkům domu [adresa] – právním předchůdcům žalobkyně. Rozdělení zahrady a vklad vlastnictví byl v pozemkové knize proveden pod č. d. [číslo] k [datum] a tímto geometrickým plánem byla [datum] zaměřena nově vzniklá hranice mezi tehdejšími pozemky p. [číslo]. Předci žalobkyně nebyli vlastnictví k pozemkům nyní pod st. p. [číslo] st. [parcelní číslo] v roce [rok] příklepem a jejich vlastnictví bylo zapsáno do pozemkové knihy dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], od této doby nemovitosti vlastnicky drželi a užívali ve stejných hranicích. Na západní straně byla jejich zahrada ohraničena obvodovou zdí sousedního pozemku [adresa] s přístavbou a navazujícím plotem. Tehdejší vlastnice domu [adresa] sepsala s právními předchůdci žalobkyně dne [datum] souhlasné prohlášení, kterým uznala hranici za nespornou, a to v místech určené zdí [adresa] a navazujícím plotem, která byla zaměřena geometrickým (polohopisným) plánem ze dne [datum]. Tento byl pod č. d. [číslo] spolu s prohlášením o knihovním pořádku s nesporností hranice dle geometrického plánu zapsán dne [datum] v pozemkové knize. Takto byla západní hranice pozemku žalobkyně zaměřena a vyznačena do pozemkových a následně katastrálních map, ze kterých je patrná dodnes. V roce [rok] provedla právní předchůdkyně žalobkyně na domě [adresa] nástavbu, zahrnující zvýšení přesahu střechy výšky hřebene, a to bez stavebního povolení. Žalovaná dům nabyla jako nepovolenou stavbu a zajistila si geodetickou dokumentaci skutečného stavu, vypracovanou dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], podle které byla nově zaměřena hranice 0,25 m od obvodové zdi domu [adresa], a to za účelem dodatečného povolení černé stavby. Žalobkyně od roku 2012 zpochybňuje tuto dokumentaci, která nerespektuje vlastnickou hranici, vychází z nesprávných podkladů, a to geometrického plánu na rozdělení st. [parcelní číslo], ze dne [datum]. Tato dokumentace pomíjí původní podklady z roku [číslo] a [rok]. Žalobkyně dále odkázala na správný znalecký posudek Doc. Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] a jeho vyjádření ze dne [datum] a na zákres skutečného stavu do mapy operátu katastru nemovitostí ze dne [datum]. Uvedla, že má dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť postaví na jisto průběh hranice a současně ochrání vlastnictví žalobkyně, které bylo zpochybněno ve správním řízení. Určovací výrok současně vyhoví preventivní funkci žaloby, která směřuje k odstranění nastolené nejistoty a ohrožení vlastnictví žalobkyně. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. V písemném vyjádření ze dne 26. 6. 2019 uvedla, že ve věci neexistuje konkurence skutečného stavu a stavu katastrálního. Předmětné nemovitosti žalovaná nabyla na počátku roku 2013 a od té doby čelí různým podáním žalobkyně, směřovaným do problematiky občanského a správního práva, čímž žalované bránila dokončení předmětné stavby a neúspěšné nadužívání opravných prostředků mělo charakter šikanózního výkonu práv. Žalobkyně nabyla nemovitosti na základě smlouvy ze dne [datum] od prodávajícího [jméno] [příjmení]. Dle názoru žalované je sporná vlastnická hranice objektivně zjistitelná, a to v distanci 0,25 m od obvodové svislé nosné konstrukce stavby ve vlastnictví žalované. Odkázala na poslední pokojnou držbu a slušné uvážení. Dále odkázala na odborné vyjádření znalce z oboru geodézie a kartografie Ing. [jméno] [příjmení], dle kterého se za hranici považovala rovnoběžka se zdí ve vzdálenosti 20 – 50 cm, aby voda stékající ze střechy padala na vlastní pozemek, přičemž v době nabytí vlastnického práva žalobkyní byla vlastnická hranice v dané prostorové distanci od obvodové zdi stavby vlastníkům známa. Dále dle názoru žalované přistupuje okolnost, že sáhové měřítko nedovolovalo jakékoliv úvahy o přesnosti v rámci centimetrů či jejich desítek, přičemž původní mapování bylo bez jakéhokoliv upřesňování souřadnic lomových bodů v terénu přeneseno do stávající digitalizované mapy. V minulosti neexistovaly žádné připomínky či námitky k průběhu předmětné hranici, která je objektivně zjistitelná. Žalovaná vnímá jednání žalobkyně jako šikanózní, protože se v průběhu správního řízení snažila zamezit rekonstrukci stavby, a rovněž tato žaloba směřuje k vyhrocení situace, v důsledku které by žalobkyně chtěla žádat o další zkrácení převisů střešní konstrukce. 3. Při prvním ústním jednání právní zástupce žalované v rámci procesní obrany uplatnil námitku vydržení částí pozemků p. [číslo] st.p. [číslo] to pro případ, pokud by soud dospěl k závěru, že jejich sporná část je ve vlastnictví žalobkyně. V písemném vyjádření ze dne 29. 1. 2020 doplnila, že žalobkyni byla v době nabytí vlastnického práva sporná hranice v prostorové distanci od obvodové zdi stavby známa, proto její šikanózní výkon práv nemá požívat právní ochrany. Žalobkyni nesvědčí právní důvod, na základě kterého by se měla domáhat svých domnělých práv. V písemném vyjádření ze dne 28. 2. 2020 doplnila s odkazem na odborné posouzení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], že dům žalované je stavbou s vnějšími nosnými svislými konstrukcemi z kamene a jejich základová spára zasahuje mimo půdorys nadzemní části konstrukce zdi. Přes vnější půdorys zdi ve vlastnictví žalované přesahuje nejen střešní konstrukce, ale také základ vnější obvodové kamenné zdi dotčené stavby. Dále s odkazem na aktuální katastrální mapu uvedl, že východní hranice pozemku žalované není znázorněna s odskokem směrem k severní části v úrovni severního ukončení její stavby a současně, že sporný pruh pozemku u její stavby byl ohraničen oplocením, což prokazuje fotodokumentací před zahájením nástavby jejího domu. 4. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne 28. 2. 2020, ve kterém reagovala na tvrzení žalované tak, že spor o průběh vlastnické hranice mezi nemovitostmi účastnic vznikl jako důsledek řízení, kterým byla dodatečně povolována černá stavba domu [adresa] na základě žalobkyní doložené geodetické dokumentace o skutečného stavu, ověřené pod [číslo jednací]