8 C 221/2020-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 482,69 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení za poskytnuté koncové zařízení, neboť žalovaný porušil povinnosti sjednané mezi účastníky v účastnické smlouvě [číslo]. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní účastnickou smlouvu [číslo] na jejichž základě žalobkyně poskytla žalovanému ke koupi specifikovaná koncová zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupních cen formou splátek. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byla kupní smlouva a všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Za poskytnuté služby žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkem částku 6 482,69 Kč, a to vyúčtováním [číslo] splatným dne 16. 10. 2018 ve výši 1 999,99 Kč, [číslo] splatným dne 2. 10. 2018 ve výši 3 780 Kč, [číslo] splatným dne 3. 8. 2018 ve výši 44,70 Kč, [číslo] splatným dne 4. 7. 2018 ve výši 329 Kč, [číslo] splatným dne 3. 6. 2018 ve výši 329 Kč, což vzal soud za prokázané z faktur a z výpisu služeb. Žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení, žalobkyně tak zesplatnila v souladu s ujednáním ve splátkovém kalendáři zbývající splátky žalovaného za uvedené zařízení. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 6 482,69 Kč. Tato částka tak představuje jednak neuhrazené měsíční poplatky za pojištění ve výši 342,70 Kč, jednak součet zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 4 140 Kč, a jednak doúčtovanou slevu ke koncovému zařízení. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhu řádnou předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2020, na kterou nereagoval. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se prodávající kupní smlouvou zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2080 o. z. je kupní cena ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Po dlužníku, který je v prodlení se splněním dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroků z prodlení, jejichž výši stanoví vládní nařízení [číslo] Sb., neujednají-li je strany (§ 1970 o. z.). Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný si u žalobkyně objednal koncové zařízení za dohodnutou cenu, kterou však žalobkyni řádně dle splátkových kalendářů nehradil, ač k tomu byl na základě vyúčtování žalobkyně povinen. Žalobkyně se tohoto svého nároku oprávněně domáhá, neboť žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, neboť den po splatnosti vyúčtování žalobkyně se žalovaný ocitl v prodlení a toto trvá až do úplného zaplacení dluhu žalovaným. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že tyto přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni a žalované uložil uhradit jí částku ve výši 1 489 Kč. Tato částka sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, a dále z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby podle §11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 200 Kč. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši 100 Kč za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši 189 Kč. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná částka za prodané služby mobilním operátorem. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.