8 C 255/2020-21 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se svou žalobou domáhal zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky nabyl pohledávku za žalovanou, kdy jeho právní předchůdce [právnická osoba], uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalované mimo jiné zapůjčila technické zařízení – [anonymizováno], které žalovaná po ukončení smluvního vztahu nevrátila a žalobce tak má nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, na svoji obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů. V daném případě bylo prokázáno, že [právnická osoba] a žalobce uzavřeli dne 31. 1. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky [právnická osoba], včetně pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Společnost UPC se žalovanou uzavřela dne 28. 10. 2013 a 29. 10. 2013 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] pro domácnosti, s nimiž se žalovaná seznámila, souhlasila s jejich zněním a zavázala se dodržovat povinnosti v nich uvedené. Tímto způsobem se součástí Smlouvy stal rovněž ceník [právnická osoba]. V rámci smlouvy byl mezi [právnická osoba] a žalovanou sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] (SN: [příjmení]: [anonymizováno]. Převzetí zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 30. 10. 2013. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy konkrétně tím, že nehradila řádně a včas cenu za poskytované služby, využil žalobce svého práva a odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 7. 5. 2015. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalované poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byla žalovaná upozorněna na povinnost vrátit zařízení do 7 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednala [právnická osoba] se žalovanou povinnost žalované uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zařízení [právnická osoba] nevrátila, byla žalovaná povinna uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku [právnická osoba] ve výši 2 000 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ohledně postoupení soud vycházel z ustanovení § 1879 a následujících Občanského zákoníku, kdy podle § [číslo] věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V daném případě soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ nevrácení technických zařízení ve stanovené lhůtě. Žalovaná porušila povinnost po ukončení smlouvy vrátit technická zařízení a vznikla jí tak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě vyhověl včetně příslušenství. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ tak, že žalovaná je povinna uhradit náklady řízení, neboť žalobce byl se svou žalobou plně úspěšný, přičemž doložil, že žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. 600 Kč (předžalobní výzva, převzetí věci, podání žaloby) 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5, se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ) jde o celkovou odměnu v částce 1 489 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku. Soud má za to, že dané řízení lze podřadit pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V tomto smyslu se vyjádřil i Ústavní soud ve svém rozhodnutí IV. ÚS 3678/12, ([číslo] USn, kde uvádí, že pod § 14b vyhlášky se podřazují za prvé řízení, v němž proti rozsudku nalézacího soudu není odvolání přípustné (řízení o tzv. bagatelní věci). Zadruhé jednotlivé žaloby se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce (jde o tzv. formulářovou žalobu). Zatřetí jde o pohledávky ze smluv, kde jednou ze stran je spotřebitel a zpravidla jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvy o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistné smlouvy, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů). Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn dle § 157 odst. 4 o.s.ř.