8 C 270/2020-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 1 350 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná je poplatníkem [anonymizováno] poplatku podle přihlášky poplatníka ze dne 1. 11. 2010. Žalovaná však nesplnila svou zákonnou povinnost a nezaplatil [anonymizováno] poplatky v celkové výši 1 350 Kč za měsíce říjen 2018 až září 2019 (vyjma prosince a ledna, kdy poplatky uhradila), a to ani přes upomínky ze strany žalobkyně. Vedle jistiny dále žalobkyně požadovala úrok z prodlení z každé jednotlivé částky ode dne její splatnosti do dne podání žaloby, tj. ve výši 160,63 Kč. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Žalovaná byla evidována na základě přihlášky poplatníka [anonymizováno] poplatků, podané u České pošty, jako poplatník [anonymizováno] poplatku od listopadu 2010. Tuto skutečnost soud považuje za prokázanou obsahem potvrzení o přihlášení poplatníka [anonymizováno] poplatků – výpisem z evidence České pošty. Obsahem spisu byly dále výzvy k zaplacení dlužných [anonymizováno] poplatků a specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Ze všech těchto listin vzal soud za prokázané, že žalovaná za žalované měsíce, tj. za říjen a listopad 2018 a únor až září 2019, ničeho neuhradila, čímž jí vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši 1 350 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení jako příslušenstvím ve výši 160,63 Kč. Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala. Při právním posouzení soud postupoval podle ustanovení zákona č. 348/2005 Sb. (dále jen„ zákon“), a to dle ustanovení § 2 odst. 1, 2, § 3 odst. 2, § 7 odst. 2. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je [anonymizováno] poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 7 odst. 5 odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo [anonymizováno] přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo [anonymizováno] poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že žalovaná žalobkyni neuhradila poplatky ve stanovené výši za období říjen a listopad 2018 a únor až září 2019, a dluží žalobkyni 1 350 Kč. Žaloba je tedy důvodná a soud jí v plném rozsahu vyhověl, včetně uplatněných úroků z prodlení. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a vzhledem k tomu, že žalobkyně měla plný úspěch ve věci, soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 400 Kč – zaplacený soudní poplatek. Náhrada nákladů řízení, a to odměna zástupce žalobkyně a režijní paušály zvýšené o DPH nebyla žalobkyni přiznána, neboť podstata a smysl ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. spočívá v tom, že je úspěšnému účastníku přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně agendu [anonymizováno] poplatků sama spravuje, což vyplývá z obsahu spisu a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři. Racionální smysl právního zastoupení advokátem se do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených [anonymizováno] poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru žalobkyně. Žalobkyně si zvolila možnost být ve sporu zastoupen advokátem, což je její právo, avšak za této shora uvedené situace nelze na žalovaném spravedlivě žádat, aby hradil náklady řízení takto vzniklé viz. nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.