11 C 20/2021-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobou ze dne 16. 11. 2020 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný cestoval dne 31. 8. 2020 dopravním prostředkem – metrem linkou B a dne 21. 8. 2020 dopravním prostředkem – metrem linkou B veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. Při provedené přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné, proto byl v obou případech na místě vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (tj. smluvní pokuty). Pohledávka (smluvní pokuta) se stala splatnou v den provedení přepravní kontroly. Na výzvu k úhradě dlužné částky žalovaný nereagoval. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Ze zápisů o provedené přepravní kontrole č. 1538985 ze dne 31. 8. 2020 a č. 15381778 ze dne 21. 8. 2020 vzal soud za prokázané, že žalovaný v těchto dnech cestoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní a při kontrole pověřenou osobou se neprokázal platným jízdním dokladem (ze zápisů o provedené přepravní kontrole). Vzhledem k tomu, že žalovaný v obou případech neuhradil uloženou přirážku ve výši 1 500 Kč, byl povinen částku zaplatit následně v doplatkové pokladně žalobkyně, což neučinil (ze smluvních přepravních podmínek, z informací pro cestující a tarifu PID). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil (z předžalobní upomínky a z potvrzení o odeslání). Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2550 o.z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 3 odst. 2 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle §18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Z §18a odst. 3 téhož zákona plyne, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Ze čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID plyne, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1500 Kč; při zaplacení na místě nebo v doplatkové pokladně Dopravního podniku hl. m. [právnická osoba], popř. v doplatkové pokladně subjektu, který na základě pověření provedl přepravní kontrolu, nejdříve následující pracovní den od 12.30 h, nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky se přirážka snižuje na 800 Kč. Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 10. 1. 2001, č. 78/2001 Sb. má přirážka k jízdnému charakter smluvní pokuty. V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byly dne 31. 8. 2020 a dne 21. 8. 2020 konkludentně uzavřeny smlouvy o přepravě, a to tím, že žalovaný nastoupil do prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní. Žalovaný však porušil přepravní podmínky, jelikož se při přepravní kontrole na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že tuto částku neuhradil na místě ani v doplatkové pokladně, představuje částka 3 048 Kč (2x jízdné, 2 x přirážka) dluh žalovaného vůči žalobkyni a soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že jejich náhradu přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni a uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 1 489 Kč. Tato částka sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, a dále z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 200 Kč. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši 100 Kč za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši 189 Kč.