11 C 78/2021-74 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou (ve znění upřesnění žaloby učiněném při jednání dne [datum], které soud nepovažoval za změnu, ale pouhé upřesnění žaloby o slova„ nebo jiným obdobným prostředkem“) domáhal, aby soud rozhodnutím uložil žalované povinnost, aby ve smyslu § 10 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen„ antidiskriminační zákon“), upustila od diskriminačního jednání vůči žalobci, které spočívá v tom, že bez toho, aby měl žalobce zahalené dýchací cesty rouškou nebo respirátorem nebo jiným obdobným prostředkem, není obsloužen a je mu odpírán prodej výrobků žalované v její provozovně. Dále se domáhal uložení povinnosti žalované zaslat na adresu právního zástupce žalobce písemnou omluvu ve znění uvedeném ve výroku II. rozhodnutí. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne [datum] jej zaměstnankyně žalované na pobočce v [obec] odmítly vpustit do prodejny z důvodu, že neměl roušku. Žalobce nemůže téměř od začátku epidemie covid-19 ze zdravotních důvodů nosit roušku ani jiné zakrytí dýchacích cest, o čemž byly zaměstnankyně této pobočky informovány a do uvedeného data tuto skutečnost respektovaly. Výše uvedeného dne jej však odmítly do obchodu vpustit a zboží bylo žalobci předáno venku s odůvodněním, že údajně došlo ke stížnostem od jiných zákazníků na nenošení roušky ze strany žalobce. Následující den žalobce telefonicky kontaktoval jednatele žalované a informoval jej o chování zaměstnanců, neboť tato situace byla pro žalobce velice ponižující. Od zavedení povinnosti nosit roušku si žalobce zboží vždy objednával telefonicky předem, aby v pekárně strávil co nejkratší dobu. Pečivo mu bylo dopředu uloženo do tašek a vždy se snažil přijít do pekárny v době, kdy tam jiní zákazníci nebyli. Uvedené sdělil žalobce jednateli žalované spolu s tím, že je ochoten se domluvit na nejvhodnější době pro přebírání zboží. Jednatel žalované sdělil, že by určitě stačilo se dohodnout se zaměstnankyní na době, kdy v prodejně nejsou žádní zákazníci, a požádal o zaslání lékařských zpráv žalobce potvrzujících, že žalobce ze zdravotních důvodů nemůže mít zakrytá ústa. Žalobce tyto lékařské zprávy jednateli žalované zaslal. Dne [datum] si žalobce telefonicky objednal zboží, a když se chtěl dohodnout na době, kdy zboží převezme, zaměstnankyně neochotně sdělila, že je jí jedno, kdy přijde. Když přišel pro zboží, bylo mu řečeno, že nemá dovnitř vstupovat, že mu zaměstnankyně žalované zboží vynese ven. V té době nebyl v prodejně ani před ní žádný zákazník, proto žalobce odmítl převzít zboží venku, do obchodu vešel a byl zde obsloužen. Prodavačka mu sdělila, že má také astma a rouška jí také poškozuje zdraví jako žalobci, což je dle žalobce scestné, neboť se jedná o její rozhodnutí poškozovat si zdraví. Žalobce prodejnu opět navštívil dne [datum] v brzkých ranních hodinách, kdy v prodejně většinou nejsou žádní zákazníci, a prodavačka mu sdělila, že vedení pekárny jí zakázalo žalobce obsloužit a cokoliv mu prodávat bez toho, aby měl zakrytá ústa. Žalobce považuje za neakceptovatelné, aby mu zaměstnankyně žalované znemožňovaly přístup se zdůvodněním, že jedna z nich má stejnou nemoc. Žalobce žalovanou vyzval předžalobní výzvou k nápravě, avšak bezúspěšně. 2. Po právní stránce žalobce uvedl, že žalovaná nebyla oprávněna jako soukromá společnost kontrolovat dodržování mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, neboť k tomu je oprávněna pouze policie, městská policie a pracovníci krajských hygienických stanic. Rovněž není žalovaná oprávněna kontrolovat, zda na žalobce dopadá výjimka z těchto opatření. V lékařských zprávách žalobce jsou citlivé údaje o jeho zdravotním stavu, které není povinen každému na potkání ukazovat, přesto je žalované zaslal. Dle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, nesmí prodávající při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat a za porušení tohoto zákazu je možné uložit pokutu až do výše [částka]. Žalobce je ve smyslu § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona přímo diskriminován z důvodu zdravotního postižení (astmatu), a to oproti osobám, na které dopadá výjimka podle opatření a u nichž tedy není ani v prodejně žalované vyžadována rouška. Přestože má žalobce lékařské potvrzení, že roušku nezvládne nosit pro svůj zdravotní stav, výjimka je dle opatření stanovena pouze pro osoby, které nemohou zákaz dodržovat pro své mentální schopnosti či duševní stav, což je nepřijatelné. Jednání žalované vůči žalobci naplňuje rovněž § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona, dle nějž se nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení rozumí i odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. Žalobce byl nepřímo diskriminován, neboť zdánlivě neutrální povinnost žalobce nemůže splnit bez toho, aby si vážně poškozoval zdraví. V daném případě nebylo nezbytné, aby zaměstnankyně žalované trvaly na nošení ochrany úst a nosu žalobcem, protože se samy chránily rouškou, a k žalobci se chovaly ponižujícím způsobem, což antidiskriminační zákon rovněž chápe jako typ diskriminačního jednání. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ke skutkovým okolnostem uvedla, že sám žalobce žalované sdělil, že to dá k soudu, že měli problém ho obsloužit v prodejně žalované, protože neměl roušku a i další zákazníci v prodejně poukazovali na to, že nemá roušku a že mají o sebe strach, proto jej prodavačka vyzvala, aby prokázal, že má výjimku, ale nic nepředložil. Dne [datum] bylo domluveno, že si žalobce zavolá dopředu, vyzvedne zboží před koncem prodejní doby a dostane ho v tašce mezi dveřmi, s čímž žalobce bez problémů souhlasil. Dne [datum] ho prodavačka odmítla obsloužit, protože opět přišel do prodejny bez respirátoru a ani v tomto případě jí nepředložil žádnou výjimku a ostatní zákazníci se zjevně v jeho přítomnosti necítili bezpečně. Skutečnost, že by mohl mít žalobce výjimku, navíc neznamená, že nemůže být infekční a může tak naopak ohrozit provoz firemní prodejny, zaměstnance žalované a zákazníky. Žalovaná se tak snažila všechny tyto osoby chránit. V rozhodné době platilo mimořádné opatření ze dne 26. 2. 2021 č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], které zakazovalo všem osobám s účinností od [datum] do odvolání pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), kterým je respirátor nebo obdobný prostředek, a to mj. ve vnitřních prostorách jako je prodejna. Zákaz se nevztahoval na v opatření uvedené výjimky. Žalobce tedy nemůže poukazovat na nějakou diskriminaci, když v rozhodném období bylo účinné shora uvedené mimořádné opatření a požadavek žalované byl tak v souladu s platným právem. Předmětná prodejna byla vybavena zjevnými znaky odkazujícími na povinnost nošení roušky či respirátoru. V rámci soukromého práva je pak podnikatel oprávněn své zboží kdykoliv subjektu neprodat, aniž by to musel blíže zdůvodnit a rozhodně se tím nedopustí diskriminace. Žalobce nemá žádný právní nárok na to, aby byl v prodejně žalované obsloužen tak, jak si přeje on. Přestože žalobce nespadá do žádné z výjimek stanovených v mimořádném opatření, snažila se mu žalovaná vyjít maximálně vstříc. K žádné diskriminaci žalobce nedošlo, neboť žalobce neměl srovnatelné postavení s jinou osobou a nebyl znevýhodněn a žalobce toto ani netvrdí. Pokud má žalobce zdravotní omezení, pak to musí prokázat, z předložených lékařských zpráv ale není zřejmé, že by (v souvislosti s nošením respirátoru) mohlo dojít k ohrožení zdraví či života žalobce. Pandemický zákon, na jehož základě bylo vydáno shora uvedené opatření, je navíc v poměru speciality k zákonu o ochraně zdraví a antidiskriminačnímu zákonu, proto nárok žalobce není po právu. Nároky žalobce rovněž nejsou relevantní, neboť v případě, že by jim soud vyhověl, by ve svém důsledku mohly vést k založení diskriminace všech ostatních osob oproti žalobci. 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne [datum] zaměstnankyně žalované požadovaly po žalobci roušku a zboží mu vydaly venku a že dne [datum] ho s odkazem na mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví odmítly bez roušky či jiné ochrany obsloužit. 5. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda výše uvedené jednání žalované bylo po právu či nikoliv. 6. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 7. Z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 2. 2021, [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], a to čl. I. bodu 2. soud zjistil, že s účinností od [datum] od 00:00 hod. do odvolání byl všem osobám zakázán pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), kterým je respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu), který bude splňovat v opatření specifikované technické parametry, a to mj. dle písm. a) ve vnitřních prostorech staveb, které slouží jako i) prodejna. V článku I. bodu 3. byly uvedeny výjimky ze shora uvedeného zá