12 C 233/2021-21 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se svou žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] a náhrady nákladů řízení. Uváděl, že poskytl žalovanému slevu na zařízení, za podmínky řádného hrazení vyúčtování, tuto podmínku však žalovaný nedodržel a žalobce proto žádá poskytnutou slevu s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení. Přes upomínku žalobce poskytnutou slevu žalovaný doposud nevrátil. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že Žalobce a žalovaný uzavřeli dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích níže uvedeného dne Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací (dále jen " Smlouva) dne [datum] smlouvu [číslo]. Na základě Smlouvy se žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Strany ujednaly, že se splatnost měsíčních splátek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti nebo ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena výpovědí ze strany žalovaného, sjednaly strany okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených, resp. nesplatných splátek). Vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy podmínky, došlo k doúčtování splátek zařízení vyúčtováním níže uvedeným (Splátky zařízení/Installment). Dále bylo mezi stranami ujednáno, že žalobce poskytne žalovanému slevu na koncové zařízení, když tato je podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. V případě nedodržení sjednané doby trvání smlouvy za původních podmínek byl povinen žalovaný poskytnutou slevu vrátit. V souladu s Všeobecnými podmínkami žalobce vystavoval Vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období. Vyúčtování obsahuje cenu za všechny služby (popř. za objednané zboží) a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Délka zúčtovacího období je jeden měsíc. Vyúčtování je vyhotoveno v elektronické podobě (pokud nebylo stranami dohodnuto individuálně jinak). Vyúčtované částky je nutné uhradit na účet uvedený ve vyúčtování ve lhůtě splatnosti uvedený rovněž na vyúčtování. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluvních závazků, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalobce tak přistoupil k výpovědi smluv. Žalovaný je v prodlení s úhradou následujících vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] v částce [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak bezvýsledně. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) o smluvní pokutě – podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud tu dospěl k závěru, že žalobce žalovanému dodal zařízení k využití služeb elektronické komunikace se slevou, za podmínky řádného hrazení vyúčtovaných telekomunikačních služeb, Žalovaný však tuto podmínku nedodržel a je tak povinen uhradit částku smluvní pokuty, rovnající se poskytnuté slevě, tedy [částka]. Žalobce se svého nároku na smluvní pokutu a úrok z prodlení v zákonné výši oprávněně domáhá, neboť žalovaný ničeho nedoplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka]. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.