12 C 4/2021-17 — Okresní soud v Benešově

Žalobce podal zdejšímu soudu dne 4. 9. 2020 žalobu, kterou se domáhal zaplacení částky 31 757,64 Kč s přísl. s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne23. 10. 2018 uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě vedl žalobce pro žalovaného tento bankovní účet. Žalobce dále uzavřel se žalovaným dne 29. 10. 2018 se žalovaným smlouvu o povoleném debetu s limitem úvěrového čerpání 30 000 Kč. Žalovaný přečerpal finanční prostředky z účtu, překročil povolený limit debetu, a nesjednal nápravu ani přes výzvy žalobce. Žalobce proto od smlouvy se žalovaným odstoupil a žádal úhradu nepovoleného debetu, avšak bezvýsledně. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 23.10.2018 se žalobcem smlouvu o zřízení a vedení balíčku MojeBanka pro č. účtu [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“). Předmětem Smlouvy je zřízení a vedení běžného účtu v Kč – balíček MůjÚčet pro žalovaného žalobcem. Běžný účet byl veden pod č. [bankovní účet] (dále jen„ Účet“). Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VOP“), a Sazebník [právnická osoba] účinný ke dni uzavření Smlouvy. Žalovaný uzavřel dne 29. 10. 2018 s žalobcem Smlouvu o povoleném debetu (dále jen„ Smlouva o povoleném debetu“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na Účtu do výše limitu 30 000 Kč. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na Účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem tohoto překročení. V souladu s čl. 18 VOP byl žalobce oprávněn Smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů. V souladu s čl. 13 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na Účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobci veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na Účtu žalovaného je žalobce oprávněn zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dopisem ze dne 30. 7. 2019 byl žalovaný informován, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobce využil své oprávnění a ukončil Smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 3. 9. 2019. Dopisem ze dne 24. 9. 2019 byl žalovaný informován o skutečnosti, že byl Účet ke dni 24. 9. 2019 zrušen v důsledku zániku smlouvy dne 19. 9. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že Účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 31 757,64 Kč, byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet]. Žalobce proto p žalovaném požaduje uhrazení pohledávky sestávající z jistiny ve výši 31 757,64 Kč a dále žádá zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni zrušení účtu do zaplacení. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o zřízení a vedení bankovního účtu, přičemž žalovaný podmínky vyplývající z této smlouvy nesplnil, proto byl žalobce nucen podat žalobu. Při právním posouzeni soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, především z ustanovení o účtu – podle § [číslo] smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § [číslo] ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dále, pokud jde o prodlení žalovaného, postupoval soud podle ustanovení § 1968 a následující o prodlení dlužníka, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. o výši úroků z prodlení. V daném případě byla řádně uzavřena mezi účastníky smlouva o běžném účtu s povoleným debetem, který podléhal ustanovením o úvěru, avšak žalovaný neplnil podmínky smlouvy a překročil povolený limit debetu (tedy úvěru). Z tohoto důvodu žalobce oprávněně od smlouvy odstoupil a tím nastala povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté (vyčerpané) prostředky z účtu, tuto povinnost však dosud, přes upomínání nesplnil. Je tedy ode dne následujícího po zániku smluvního vztahu v prodlení a kromě dlužné částky debetu (úvěru) je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení v zákonné výši. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný a zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Náklady řízení žalobce ve výši 3 449 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 271 Kč, a náklady právního zastoupení 2 178 Kč. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014 (vzhledem k datu podání žaloby v této věci). Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna 500 Kč za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po 1.7.2014, a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do 50 000 Kč a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení - dle bodu 3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč předmětu řízení jde o 500 Kč). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x 500 Kč – 1 500 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x 100 Kč – 300 Kč, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 378 Kč.