4 C 251/2021-45 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o ubytování, na základě které poskytla žalované přechodné ubytování na koleji [anonymizováno] listopadu, pokoj č. [anonymizováno] [číslo], pro období od [datum] do [datum]. Ubytování žalované skončilo dne [datum], které bylo vyčísleno částkou [částka]. Žalovaná svůj dluh uznala a zároveň se zavázala uhradit jej ve třech pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem červen 2020 s tím, že celý dluh měl být uhrazen do [datum]. Žalovaná ani přes výzvy k úhradě dlužnou částku neuhradila a na dopisy žalobkyně nereagovala. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu: z prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně nemá zřizovací listinu a nepatří mezi subjekty, které se zapisují do obchodního rejstříku. Oznámením o změně názvu vysoké školy ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně změnila svůj název z„ [název žalobkyně]“ na název„ Univerzita [obec]“. Z oznámení o změně adresy kolejí a menz ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně změnila svou adresu. Ze statutu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že o nakládání s majetkem univerzity rozhoduje a jejím jménem jedná ředitel, jde-li o jednání ve věcech souvisejících s řádnou správou svěřeného majetku, kam se řadí i koleje a menzy. Ze smlouvy o ubytování ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o ubytování, na základě které žalobkyně poskytla žalované přechodné ubytování ode dne [datum] do [datum]. Z přehledu vystavených předpisů k úhradě za ubytování vyplynulo, že žalovaná v daném období dluží žalobkyni částku [částka] za kolejné. Z hotelového účtu – daňového dokladu a z příjmového dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje dluh vůči žalované ve výši [částka] za ubytování od [datum] do [datum] na koleji 17. listopadu, pokoj č. B [číslo]. Z uznání dluhu pak soud zjistil, že žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ve výši [částka] uznala písemným prohlášením dne [datum], což stvrdila svým podpisem. Tento dluh se zavázala uhradit nejpozději do [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala upomínkou a e-mailem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky, na kterou žalovaná nereagovala. Žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky. 4. Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a to především ustanovením § 2053, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Ohledně prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 o.z., podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Soud dospěl k závěru, že v daném případě žalovaná svůj dluh co do důvodu a výše uznala a zavázala se jej splatit ve třech pravidelných splátkách, které nedodržela. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním do prodlení, vznikl žalobkyni nárok i na úrok z prodlení. Jelikož žalobkyně byla aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, rozhodl soud výrokem I. rozsudku tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku [částka]. Současně soud přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení tak, jak byl žalobou uplatněn, tj. z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení, neboť i v tomto rozsahu shledal žalobu důvodnou, jelikož žalovaná byla se splněním svého dluhu v uvedeném období v prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že tyto byly přiznány žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Soud tak žalované uložil zákonnou povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši [částka]. Tato částka pak sestává z odměny za advokáta ve výši [částka] za čtyři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b), d), g) a § 7 bod 5 (příprava a převzetí právního zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k zaplacení, sepis žaloby, účast na soudním jednání dne [datum]) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden právní úkon činí [částka]. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto úkony ve výši [částka] za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů jsou pak zvýšeny o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy celkem v částce [částka]. To vše je navýšeno o zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka]. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.