4 C 362/2021-18 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované dodávala elektřinu na odběrném místě [ulice a číslo], [obec]. Za období od [datum] do [datum] byly žalované ve faktuře [číslo] vyúčtovány dodané služby v částce [částka], se splatností dne [datum] (po odečtení přijatých plateb ve výši [částka] činí konečná dlužná částka [částka]). Na uvedenou fakturu žalovaná ničeho neuhradila. Dále byly žalované za období od [datum] do [datum] ve faktuře [číslo] vyúčtovány dodané služby v částce [částka], se splatností dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešly pohledávky ke dni [datum] na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno spolu s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Dále byla žalované zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum], na kterou nereagovala. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovanou řádně předvolal. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, na svoji obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle §132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Na základě uzavřené smlouvy dodávala právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] (ze smlouvy). Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb za období od [datum] do [datum] při spotřebě [číslo] MWh ve výši [částka] (po odečtení přijatých plateb ve výši [částka] činí konečná dlužná částka [částka]), a to na základě faktury [číslo] se splatností [datum], která obsahovala detailní rozpis vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaná fakturu neuhradila. Dále došlo k vyúčtování dodaných služeb za období od [datum] do [datum] při spotřebě 0,494 MWh ve výši [částka], a to na základě faktury [číslo] se splatností [datum]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit regulovanou cenu. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle smlouvy neuhrazením dlužných částek. Celkový dluh žalované z výše uvedené Smlouvy tak tvoří dlužná jistina ve výši [částka]. Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne [datum] (z předžalobní upomínky, z podacího archu). Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Cenu dodávek elektřiny reguluje dodavatelům Energetický regulační úřad na základě § 17 téhož zákona a vydaných cenových rozhodnutí. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku. V daném případě vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou smlouvu o dodávce elektrické energie, na základě které byla žalované dodávána elektřina, kterou spotřebovávala, ale řádně nehradila. Žalované tak vznikl vůči žalobkyni dluh v celkové výši [částka]. Soud proto žalobě vyhověl včetně příslušenství. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna uhradit náklady řízení, neboť žalobkyně byla se svou žalobou plně úspěšná, přičemž doložila, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k plnění dluhu. Náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu za tři úkony právní služby po [částka] (předžalobní výzva, převzetí věci, podání žaloby) celkem tedy [částka] a hotových výdajů ve výši [částka] dle §14b odst. 5 advokátního tarifu (3 x režijní paušál á [částka]). K odměně a hotovým výdajům pak náleží náhrada za DPH, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady tak představují částku [částka] Náklady řízení je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.