5 C 304/2020-24 — Okresní soud v Benešově

Dne 20. 7. 2020 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 792 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o povinném ručení [číslo] na základě které byl žalovaný povinen platit žalobkyni za roční pojistné období běžné pojistné ve výši 2 624 Kč počínaje dnem 9. 7. 2016. Žalovaný pojistné nezaplatil, a proto jej žalobkyně kvalifikovanou upomínkou ze dne 14. 3. 2018 vyzvala k úhradě nedoplatku a současně jej upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy. Přes výzvu nebylo pojistné uhrazeno, proto došlo k zániku pojištění v důsledku neplacení ke dni 29. 4. 2018 O zániku pojistné smlouvy byl žalovaný informován, dlužné pojistné žalobkyně bylo ke dni zániku pojištění vyčísleno ve výši 792 Kč. Přes předžalobní upomínku žalovaný dlužné pojistné neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení evropského parlamentu a rady EU [číslo] Sb. ze dne 12. 12. 2012, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.). Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 11. 8. 2020 pod [číslo jednací] platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 5. 10. 2020, [číslo jednací], zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně obeslal. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo] pro vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód]. Bylo sjednáno pojištění s účinností od 9. 7. 2016 s výší prvního pojistného 2 329 Kč splatným čtvrtletně. K zániku pojištění došlo pro neplacení pojistného ke dni 29. 4. 2018. Na oznámení o dlužném pojistném ze dne 9. 2. 2018, upomínku ze dne 13.3. 2018 ani předžalobní upomínku ze dne 28. 5. 2020 žalovaný nereagoval. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z pojistné smlouvy [číslo] obchodních podmínek, oznámení o dlužném pojistném, upomínky dlužného pojistného, kopie dodejky, zániku pojištění, předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu, přehledu předpisů a plateb. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a ustanovení zákona [číslo] 1999 Sb. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, podle něhož sjednané pojištění zaniká uplynutím 30 dnů od doručení upomínky pojistitele k zaplacení dlužného pojistného, nebylo-li ve stanovené lhůtě dlužné pojistné zaplaceno. Pojistitel má právo na pojistné do dne zániku pojištění. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazovaní má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, když neuhradil pojistné a na výzvy žalobkyně nereagoval. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.