6 C 137/2021-27 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], s žalovaným uzavřel účastnickou smlouvu o poskytování služeb [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky původního věřitele. Na základě této smlouvy se původní věřitel žalobkyně zavázal žalovanému poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran, a žalovaný se zavázal k úhradě ceny za takto poskytnuté služby. Původní věřitel žalobkyně žalovanému služby poskytl, žalovaný však porušil své závazky, jelikož neuhradil vyúčtované ceny za tyto služby, a to konkrétně vyúčtování [číslo] ve výši [částka], [číslo] ve výši [částka], [číslo] ve výši [částka], [číslo] ve výši [částka] a dále si žalobkyně účtuje náklady za vymáhání ve výši [částka]. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba], postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. 2. Ohledně pravomoci soudu projednat předmětnou věc žalobkyně odkázala na skutečnost, že dotčené služby nespadají pod služby elektronických komunikací tak, jak je definuje § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ ZoEK“). S tímto závěrem se zdejší soud ztotožnil, neboť v daném případě jsou dle jeho názoru předmětem žaloby služby nespočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, nýbrž specifické služby nepodléhající režimu ZoEK. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z obsahu spisu soud učinil následující skutková zjištění: Žalovaný uzavřel s původním věřitelem žalobkyně dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě odebíral služby poskytované (zprostředkovávané) původním věřitelem žalobkyně a zavázal se za ně uhradit příslušnou cenu (z účastnické smlouvy, ze všeobecných podmínek, z ceníku). Za poskytnuté služby původní věřitel žalobkyně žalovanému vyúčtoval celkem částku [částka], a to vyúčtováním č. [číslo] ve výši [částka], [číslo] ve výši [částka], [číslo] ve výši [částka], [číslo] ve výši [částka] (z předmětných vyúčtování, resp. faktur, z výpisu služeb). Původní věřitel žalobkyně postoupil pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhu řádnou předžalobní upomínkou ze dne [datum] (z předžalobní upomínky a dokladu o odeslání). Žalobkyně se dále domáhá uhrazení nákladů na vymáhání ve výši [částka]. 5. Stran skutkového stavu tak lze uzavřít, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem žalobkyně smlouvu o poskytování služeb. Původní věřitel žalobkyně mu služby poskytl, řádnými fakturami vyúčtoval kupní cenu, avšak žalovaný původnímu věřiteli žalobkyně kupní cenu řádně neuhradil. 6. Při právním posouzení soud postupoval podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jehož základě se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 o. z. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výši úroků stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.). 7. Dle uvedených ustanovení tak žalovanému na základě účastnické smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni kupní cenu za poskytnuté služby. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, jelikož je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že tyto přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni a žalovanému uložil uhradit jí částku ve výši [částka]. Tato částka sestává ze soudního poplatku ve výši [částka], a dále z odměny advokáta ve výši [částka] za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí částku [částka]. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši [částka] za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši [částka]. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná částka za prodané služby mobilním operátorem. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.