6 C 336/2020-27 — Okresní soud v Benešově

1. Dne 24. 8. 2020 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 18 782 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení ze dne 6. 6. 2019 uzavřené se [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“). Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno. Původní věřitel s žalovaným uzavřela na základě objednávek služeb účastnickou smlouvu nebo její dodatek o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly kupní smlouvy a všeobecné podmínky [právnická osoba] Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb s nimi související, které nejsou službami elektronických komunikací a žalovaný se zavázal k úhradě kupních cen formou splátek, a to dle splátkových kalendářů, které byly součástí předmětné smlouvy. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek byla stanovena tak, že tyto odpovídají datu splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal splátky za veřejně dostupné služby vyúčtovaná v jednotlivých vyúčtováních hradit, proto žalobkyně v souladu s ujednáním ve splátkových kalendářích zbývající splátky žalovaného za uvedená zařízení zesplatnila. Dne 19. 7. 2019 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, na kterou žalovaný nereagoval. Žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady částky 18 782 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 29. 12. 2015, kdy se žalovaný dostal do prodlení úhrady nejmladší faktury. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s původním věřitelem dne 14. 12. 2008 účastnickou smlouvu č. 11310837 k telefonnímu číslu [tel. číslo], na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb s nimi související, které nejsou službami elektronických komunikací, a žalovaný se zavázal k úhradě kupních cen formou splátek. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byla kupní smlouva a všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Za poskytnuté služby žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkem částku 18 782 Kč, a to vyúčtováním č. 1301593615 se splatností k 28. 12. 2015, vyúčtováním č. 1471672516 se splatností k 25. 1. 2016, vyúčtováním č. 1460182616 se splatností k 24. 2. 2016, vyúčtováním č. 1452292716 se splatností k 24. 3. 2016 a vyúčtováním č. 9316065152 se splatností k 28. 6. 2016, což vzal soud za prokázané z faktur a z výpisu služeb. Původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 na žalobkyni. Oznámení o postoupení ze dne 19. 7. 2019 bylo žalovanému oznámeno. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhu řádnou předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2019, na kterou nereagoval. 4. Vzhledem ke vzniku závazku mezi stranami, soud vycházel z ustanovení § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, podle kterého z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Podle § 589 občanského zákoníku je cenu třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jinak je smlouva neplatná podle § 40a. Podle § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 stejného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 524 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 stejného ustanovení S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný si u původního věřitele objednal veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb s nimi související, které nejsou službami elektronických komunikací za dohodnutou cenu, kterou však původnímu věřiteli řádně dle splátkových kalendářů nehradil, ač k tomu byl na základě vyúčtování původního věřitele povinen. Původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyně. Žalobkyně se tohoto svého nároku oprávněně domáhá, neboť žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, neboť den po splatnosti vyúčtování žalobkyně se žalovaný ocitl v prodlení a toto trvá až do úplného zaplacení dluhu žalovaným. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že tyto přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni a žalovanému uložil uhradit jí částku ve výši 2 252 Kč. Tato částka sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, a dále z odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 200 Kč. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši 100 Kč za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši 252 Kč. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná částka za prodané služby mobilním operátorem. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.