8 C 179/2021-39 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] k níž byl dne [datum] uzavřen dodatek. Na základě smlouvy žalobce zajišťoval žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena. V souladu se smlouvou měl žalovaný do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajatá technická zařízení, a to [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Žalovaný však tato technická zařízení ani přes výzvu nevrátil, a proto vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za nevrácení [anonymizována tři slova] a [částka] za nevrácení přístupové karty, celkem [částka]. Žalovanému byla zaslána výzva ze dne [datum] a ze dne [datum] k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty, na které žalovaný nereagoval. Žalobce se po žalovaném domáhá úhrady částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně předvolal. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] podepsána smlouva označená jako smlouva o připojení a poskytování veřejných služeb retransmise prostřednictvím satelitu [číslo] dne [datum] byl uzavřen dodatek ke smlouvě [číslo] na jejichž základě byl žalobce povinen zajišťovat žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne ukončení smlouvy dne [datum]. V souladu s článkem 8.2 všeobecných podmínek a reklamačního řádu společnost [právnická osoba] pro službu [anonymizována dvě slova] byl žalovaný povinen vrátit žalobci nepoškozené technické zařízení, jež mu bylo poskytnuto, a to ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. V opačném případě byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu stanovenou ve smlouvě, tj. ve výši [částka] za nevrácení zapůjčené přístupové karty, a smluvní pokuta ve výši [částka] za nevrácení zapůjčeného technického zařízení. Žalovanému byl poskytnut [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a přístupová karta [číslo]. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě a vrácení technických zařízení ze dne [datum] a ze dne [datum] Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy, dodatku, všeobecných podmínek, výzvy a předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ nevrácení technického zařízení ve stanovené lhůtě. Žalovaný porušil povinnost po ukončení smlouvy vrátit technická zařízení a vznikla mu tak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka]. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě vyhověl včetně příslušenství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka] Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.