8 C 225/2020-41 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce ke zdejšímu soudu podal proti žalované žalobu, kterou se domáhal zaplacení částky 3 478,67 Kč. Uvedl, že žalované prodal zboží na základě kupní smlouvy [číslo]. Žalobce objednané zboží žalované dodal a žalovaná ho převzala. Převzetí zboží je stvrzeno na vystavené faktuře a na kupní smlouvě. Pro případ prodlení se zaplacením kupní ceny si žalobce s žalovanou dohodly, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně a smluvní pokutu 0,25 % denně a zároveň žalovaná v případě svého prodlení se zaplacením kupní ceny ztratí nárok na poskytnutí slevy vyúčtovanou samostatnou fakturou. Kupní cena (po zohlednění slevy) činila 4 508 Kč, kterou žalobce vyúčtoval fakturou [číslo] s datem splatnosti 11. 8. 2017. Žalovaná kupní cenu uhradila až dne 1. 9. 2017 a byla tak 21 dní v prodlení. Žalovaná byla proto povinna uhradit úrok z prodlení ve výši 236,67 Kč, smluvní pokutu ve výši 236,67 Kč a doplatek kupní ceny představující poskytnutou slevu, na níž ztratit žalovaný nárok, ve výši 3 005,33 Kč Celkem se tedy žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 3 478,67 Kč. Žalobce žalované zaslal předžalobní upomínku, na kterou žalovaná nijak nereagovala. Místní příslušnost Okresního soudu v Benešově je dle žalobce dána na základě dohody smluvních stran dle § 89a o.s.ř. sjednané v rámci kupní smlouvy. 2. Ve věci byl dne 25. 9. 2020 vydán platební rozkaz, č. j. [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná odpor, v němž s žalobou nesouhlasila, neboť dodané zboží neodpovídalo objednanému. Dále zpochybnila pravost kupní smlouvy, neboť objednávky probíhaly vždy bez problémů a závěrem i její platnost z důvodu jejího podpisu neoprávněnou osobou, zaměstnankyní žalované. 3. Z ústního jednání se žalovaná omluvila. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva [číslo] na základě které prodal žalobce žalované zboží (kancelářské potřeby) za cenu 4 508 Kč Kupní smlouva byla podepsána paní [příjmení] a připojen otisk razítka žalované. Kupní smlouva obsahovala v čl. 3 ujednání, je-li odběratel v prodlení s úhradou faktury za dodané zboží, je povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále úrok z prodlení 0,25 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V čl. 4 kupní smlouvy bylo uvedeno, že pokud dodavatel poskytl odběrateli slevu na zboží, tedy prodal zboží odběrateli za nižší cenu než je základní cena uvedená na faktuře, odběratel v případě prodlení s úhradou faktury ztrácí nárok na tuto slevu (z kupní smlouvy [číslo]). Fakturou [číslo] vystavenou žalobcem dne 4. 8. 2017 byla žalované za objednané a dodané zboží fakturována částka 4 508 Kč s datem splatnosti 11. 8. 2017. Faktura sloužila rovněž jako dodací list a byla, stejně jako kupní smlouva, podepsána paní [příjmení] a opatřena otiskem razítka žalované (z faktury [číslo]). Zboží bylo žalované dodáno dne 4. 8. 2017 (z faktury [číslo] z příkazu k jízdě [číslo]) Kupní cenu ve výši 4 508 Kč žalovaná žalobci uhradila bezhotovostním převodem dne 1. 9. 2017 (z výpisu z účtu žalobce). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání). 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2079 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobce dodal žalované zboží za kupní cenu 4 508 Kč a vystavil na tuto částku žalované fakturu s datem splatnosti 11. 8. 2017. Žalovaná zboží převzala, kupní cenu však uhradila v prodlení a žalobci proto vzniklo v souladu s ujednáními ve smlouvě právo na zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty, oboje ve výši 0,25 % denně z částky 4 508 Kč od data splatnosti, tj. od 12. 8. 2017 do zaplacení, tj. do 1. 9. 2017, tedy 2 x 236,67 Kč. Dále žalobci vzniklo právo na zaplacení částky 3 005,33 Kč, představující slevu z kupní ceny, na kterou pozbyl žalovaný nárok okamžikem, kdy se dostal do prodlení s úhradou kupní ceny. Vzhledem k uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaných nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 11. Pro úplnost soud k námitce žalované, že smlouvu nepodepsala oprávněná osoba (statutární orgán společnosti), ale pouze jeho zaměstnankyně soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne 3. 8. 2020, kde soud v obdobné věci mimo jiné uvedl, že podle § 430 odst. 1 o.z. pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. <i>V daném případě smlouva byla v pravé horní části dobře viditelným písmem větší velikosti než další text smlouvy označena jako kupní smlouva s uvedením čísla dané smlouvy. Celý obsah smlouvy od typového označení„ Kupní smlouva“ až po podpisy stran tvoří dohromady jedinou stranu textu. Text smluvních ujednání je umístěn pod identifikací smluvních stran - žalobkyně na straně dodavatele a žalované na straně odběratele a pod popisem předmětu smlouvy (specifikací kupovaného zboží). Daný text smluvních ujednání je srovnatelné velikosti jako text nad ním uvedené identifikace stran a předmětu smlouvy a dále se nachází přímo nad vlastními podpisy smluvních stran. Hned v prvním bodu smluvních ujednání je uvedeno:„ 1) Osoba, která podepisuje tuto Kupní smlouvu (dále jen„ KS“) potvrzuje, že je oprávněna za Odběratele zboží (službu) objednat a sjednat i obchodní podmínky a zboží převzít.“ Za žalovanou jakožto odběratele je v podpisové části připojeno jak razítko žalované, tak podpis jednající osoby. K podpisu pak došlo v místě dodávky zboží žalované, v prostorách jí užívaných. V souzené věci nebylo sporu o tom, že k předání a převzetí zboží došlo v prostorách žalované, zaměstnankyní žalované, která svým podpisem potvrdila převzetí tohoto zboží. Současně s tím došlo dle obsahu předložené kupní smlouvy ze strany téže zaměstnankyně i k podpisu dané kupní smlouvy, když obchod byl realizován na základě předchozí telefonické dohody o zakoupení (a dodání) předmětného zboží do místa odběratele (žalované). Zaměstnankyně žalované na místě podpisem a připojením razítka společnosti na kupní smlouvě potvrdila její uzavření, a to včetně obsažené prorogační doložky. Zaměstnankyně podepisující dotčenou kupní smlouvu přitom dle obsažených smluvních ujednání potvrdila své oprávnění i ke sjednání zde obsažených obchodních podmínek (tj. včetně dohody o prorogaci).</i> <i>Argumentaci žalované, že k uzavření smlouvy došlo již předtím na základě telefonické dohody, a uzavření písemné smlouvy tak bylo nadbytečné, nepovažuje odvolací soud za dostatečně pádnou. V obdobných obchodních vztazích není nikterak neobvyklé, že základní parametry konkrétního obchodu jsou sjednány obdobně např. telefonicky pouze ústně, avšak další bližší, vedlejší či podrobnější ujednání, jsou následně potvrzena v písemné podobě, či případně i odkazem na obchodní podmínky jedné ze smluvních stran právě při vlastní realizaci obchodu, při dodání a převzetí zboží. Je tedy běžný i souhlas s dalšími (podrobnými) obchodními (smluvními) podmínkami dodavatele, které rozpracovávají jednotlivá práva a povinnosti, zejména nebylo-li individuálně sjednáno něco jiného (srov. § 1751 a násl. o.z.). Samotná předcházející telefonická či e-mailová shoda na ceně, místě, době apod. tak obvykle nepředstavuje celý obsah smlouvy.</i> 12. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši 4 346 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále režijní paušál dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního