8 C 288/2020-38 — Okresní soud v Benešově

Zástavní věřitel se domáhal nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení úvěru, který byl zástavnímu dlužníku poskytnut ve výši [částka] na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytl zástavní věřitel zástavnímu dlužníku úvěr na financování nákupu lesních pozemků a ostatních ploch v katastrálních územích České republiky. K zajištění pohledávky z úvěru včetně příslušenství uzavřel zástavní věřitel dne 22. 8. 2018 se zástavním dlužníkem smlouvu o zastavení nemovitosti č. [spisová značka], a to k pozemku [parcelní číslo], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] vše v katastrálním území [anonymizováno]. Zástavní právo k těmto nemovitostem bylo zapsáno ve prospěch zástavního věřitele do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Jelikož zástavní dlužník porušil své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy tím, že nehradil pravidelné měsíční splátky stanovené ve smlouvě o úvěru řádně a včas, zástavní věřitel prohlásil své pohledávky z daného úvěru za zcela splatné ke dni 31. 3. 2020 O této skutečnosti byl zástavní dlužník informován dopisem ze dne 29. 3. 2020 a následně opakovanými výzvami vyzván k úhradě dlužné částky. Celkový závazek zástavního dlužníka z úvěrové smlouvy tak tvoří ke dni podání návrhu neuhrazená jistina [částka], smluvní úrok 107 081,18 Kč, zákonný úrok z prodlení [částka] a poplatky ve výši 1 250 Kč (tj. celkem [částka]) s úrokem ve výši 3,92 % ročně z částky [částka] od 17. 10. 2020 (tj. dne následujícího po podání návrhu) do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 13,92 % ročně z částky [částka] od 17. 10. 2020 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že pohledávka zástavního věřitele je v plném rozsahu zajištěna zástavním právem k uvedeným nemovitostem, jejichž vlastníkem je zástavní dlužník, podal zástavní věřitel návrh na nařízení jejich prodeje. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Zástavní věřitel doložil soudu úvěrovou smlouvu ze dne 26. 7. 2018 (včetně obchodních podmínek a vyčíslení výše pohledávky) mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem, z níž vyplývá, že si účastníci sjednali poskytnutí úvěru ve výši [částka] se smluvním úrokem, s tím že se úroková sazba sjednává jako fixovaná úroková sazba pro období úrokové sazby. Pro první období byla ve výši 3,69 % ročně, období úrokové sazby je pravidelné a bylo sjednáno v délce 2 roky. Pro případ prodlení bylo dohodnuto, že sazba úroku z prodlení se sjednává ve výši sazby běžných úroků z úvěru podle smlouvy o úvěru se zvýšením o 10% ročně. Dále byla předložena smlouva o zastavení nemovitosti ze dne 22. 8. 2018, z níž vyplývá, že zástavní věřitel a současně zástavní dlužník sjednali zástavní právo k nemovitostem, a to k pozemku [parcelní číslo], pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] vše v katastrálním území [anonymizováno], za účelem zajištění pohledávky zástavního věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Dále zástavní věřitel předložil výpis z katastru nemovitostí, z něhož vyplývá, že v současné době je vlastníkem těchto nemovitostí zástavní dlužník a že na těchto nemovitostech vázne zástavní právo zástavního věřitele dle zástavní smlouvy pro pohledávku vyplývající z úvěrové smlouvy. Do spisu byly rovněž založeny výzva k úhradě úvěru a oznámení o zesplatnění spolu s upozorněním na vymáhání dluhu. Soud zhodnotil popsaná zjištění jednotlivě i v jejich souvislostech. Zástavní věřitel učinil vše, co pro jeho úspěch zákon vyžaduje; doložil existenci závazku a jeho zajištění platným zástavním právem na nemovitých věcech zapsaných do katastru nemovitostí. Zástavní dlužník byl opakovaně vyzýván ke splácení a úhradě úvěru, a to i s upozorněním, že pokud dluh neuhradí, zástavní věřitel přistoupí ke zpeněžení zástavy. Řízení o nařízení soudního prodeje zástavy nicméně neslouží ani ke zjišťování výše zajištěného závazku, ani k případnému splnění zajištěného závazku. Takové okolnosti lze zjišťovat až v případné navazující fázi výkonu rozhodnutí, exekuce, nebo nedobrovolné veřejné dražbě návrhem na zastavení zpeněžování předmětu dražby. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř., kdy úspěšnému zástavnímu věřiteli přiznal náhradu soudního poplatku a náhradu hotových výdajů za dva úkony. Ustanovení § 23 z. ř. s. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů se neuplatní, neboť řízení lze zahájit pouze na návrh zástavního věřitele. Lhůtu k plnění soud neurčil z důvodu, že soudní praxe vykládá řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi výkonu zástavního práva, která slouží k získání exekučního titulu s tím, že se předpokládá zahájení vykonávací (exekuční) fáze, v níž bude náhrada nákladů vymožena vcelku za obě řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 (R 67/2011) a 21 Cdo 5141/2015 či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3641/15). Soud zástavnímu dlužníku uložil povinnost zaplatit zástavnímu věřiteli částku 5 600 Kč odpovídající uhrazenému soudnímu poplatku a náhradě hotových výdajů za dva úkony (podání návrhu a účast u jednání) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.