8 C 358/2020-13 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků [anonymizováno] poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka [anonymizováno] poplatku s povinností platit, pokud [anonymizováno] po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Protože žalovaná v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagovala, zařadila ji žalobkyně dle zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byla žalovaná písemně informována. Žalované tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a [anonymizováno] poplatcích, [anonymizováno] poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná nesplnila svou poplatkovou povinnost a na úhradě [anonymizováno] poplatků dluží žalobkyni částku 675 Kč za nezaplacené [anonymizováno] poplatky za září až prosinec 2019 a leden 2020. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím, avšak ta ji neuhradila. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 26. 10. 2020 pod [číslo jednací] platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 20. 11. 2020, [číslo jednací], zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když obě účastnice s tímto postupem soudu souhlasily – žalobkyně již v žalobě, žalovaná za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a vzal za prokázané, že žalované byla zaslána výzva k přihlášení poplatníka [anonymizováno] ze dne 29. 4 2019. Dopisem ze dne 28. 8. 2019 byla informována, že od září 2019 je povinna hradit [anonymizováno] poplatek. Žalovaná tak byla od srpna 2019 evidována jako poplatník [anonymizováno] poplatku na adrese [adresa žalované]. Z přehledu nezaplacených předpisů považuje soud za prokázané, že dle evidence žalobkyně nezaplatila žalovaná [anonymizováno] poplatek za měsíce září až prosinec 2019 a leden 2020, který činil vždy 135 Kč měsíčně, celková dlužná částka je ve výši 675 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020 a dne 15. 7. 2020, prostřednictvím služby [jméno] České pošty k zaplacení [anonymizováno] poplatků včetně úroků z prodlení a poplatku služby [jméno]. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila. Tuto skutečnost má soud za prokázanou z předmětných výzev včetně kopií doručenek. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení vyplývá, že ke dni 15. 10. 2020 dlužila žalovaná žalobkyni na zákonných úrocích z prodlení částku 60,29 Kč. Při právním posouzení soud postupoval podle příslušných ustanovení § 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a to dle § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, odst. 3, odst. 6, § 10. Poplatníkem [anonymizováno] poplatku je fyzická osoba, která vlastní [anonymizováno] přijímač, jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá [anonymizováno] přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Měsíční výše [anonymizováno] poplatku činila v daném období 135 Kč měsíčně. [anonymizováno] poplatek měla žalovaná zaplatit nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná se v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a [anonymizováno] poplatcích, v platném znění, stala poplatníkem [anonymizováno] poplatku. Pokud nezaplatí poplatník včas [anonymizováno] poplatek na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určenému předpisy občanského práva. Soud proto vyhověl žalobě a zavázal žalovanou k zaplacení částky 675 Kč včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce 60,29 Kč, které byly přiznány dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a vzhledem k tomu, že žalobkyně měla plný úspěch ve věci, soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 400 Kč – zaplacený soudní poplatek. Náhrada nákladů řízení, a to odměna zástupce žalobkyně a režijní paušály zvýšené o DPH nebyla žalobkyni přiznána, neboť podstata a smysl ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. spočívá v tom, že je úspěšnému účastníku přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně agendu [anonymizováno] poplatků sama spravuje, což vyplývá z obsahu spisu a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři. Racionální smysl právního zastoupení advokátem se do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených [anonymizováno] poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru žalobkyně. Žalobkyně si zvolila možnost být ve sporu zastoupena advokátem, což je její právo, avšak za této shora uvedené situace nelze na žalovaném spravedlivě žádat, aby hradil náklady řízení takto vzniklé viz. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013.