12 C 1/2022-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonnými úroky z prodlení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával [anonymizováno] žalovanému elektřinu a související služby na odběrném místě [adresa]. Za dodávku elektřiny a s tím související služby [anonymizováno] žalovanému účtoval fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] částku [částka], která nebyla žalovaným ve výši [částka] uhrazena. [anonymizováno] pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], účinnou ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Téhož dne byla žalovanému rovněž zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky, na kterou však žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a zákona č. 99/19863 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobkyně již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [anonymizováno], jakožto obchodníkem, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN (dále jen„ smlouva“). [anonymizováno] se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal odebírat dodanou elektřinu a uhradit [právnická osoba] a včas dohodnutou platbu za její dodávku. Společnost [anonymizováno] zaslala žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny daňový doklad [číslo] za fakturační období od [datum] do [datum] na spotřebu 2 322 MWh, s vyúčtovanou cenou za dodávky ve výši [částka]. Vyúčtovaná cena byla splatná dne [datum]. Součástí faktury byl i detailní rozpis vyúčtování k faktuře za sdružené služby dodávek elektřiny. Žalovaný uhradil pouze [částka] a částka [částka] tak zůstala neuhrazena. Společnost [anonymizováno] dne [datum] postoupila výše specifikovaný dluh žalovaného na žalobkyni, s účinností k [datum]; postoupení pohledávky bylo žalovanému postupitelem (právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba]) oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky, žalovaný však dluh dosud nezaplatil. Při právním posouzení se soud řídil ustanoveními § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle něhož se smlouva o dodávce elektřiny uzavírá na každé odběrné místo. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat zejména výkon, množství, časový průběh a místo odběru elektřiny; podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou, ceny nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh, způsob měření odebrané elektřiny, způsob přístupu příslušného provozovatele distribuční soustavy k měřicímu zařízení konečného zákazníka. Dále soud vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), konkrétně z ustanovení o kupní smlouvě - § 2079 a násl., z ustanovení o postoupení pohledávky - § [číslo] a násl. a z ustanovení o prodlení dlužníka - § 1968 a násl. Výši úroků z prodlení soud určil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po aplikaci těchto zákonných ustanovení na shora popsaný skutkový stav dospěl k závěru, že žalovaný odebíral na základě platně uzavřené smlouvy elektřinu, jejíž kupní cenu mu prodávající řádně vyúčtoval, avšak žalovaný dosud neuhradil nedoplatek kupní ceny v žalované výši, a to přes výzvu a předžalobní upomínku. Dnem následujícím po splatnosti nedoplatku kupní ceny (splatnosti faktury) se žalovaný ocitl s úhradou v prodlení, je proto povinen až do zaplacení hradit z dlužné částky i úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, neboť na ni nárok na zaplacení kupní ceny elektřiny přešel platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávky (beze změny obsahu závazku). Žaloba byla v plném rozsahu podána po právu, soud jí proto zcela vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobkyně přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3 x [částka] – celkem [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za uvedené tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3 x [částka] – celkem [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy [částka]. Pro úplnost soud dodává, že v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně žalobou podanou na ustáleném vzoru, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená totožným právním zástupce podává typizované formulářové žaloby, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, které jsou dokládány stejným druhem důkazů. Jedná se o žaloby, které se v zásadě liší jen v údajích o žalovaném, datu a číslu uzavřené smlouvy, datu, číslu a splatnosti vystavené faktury, fakturačního období a výši dlužné částky. Soud je proto přesvědčen, že podmínky pro přiznání nákladů řízení dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, byly splněny. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.