12 C 170/2022-15 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím – úrokem z jistiny, zákonným úrokem z prodlení a poplatkem z prodlení - a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], žalovaný však tento úvěr nesplácel podle sjednaných podmínek. Žalobce úvěr zesplatnil a žádal po žalovaném jeho zaplacení, avšak bezvýsledně, přestože žalovanému před podáním žaloby zaslal předžalobní upomínku. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem - smlouvy o úvěru ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek, výpis z úvěrového účtu, oznámení ukončení čerpání, výzvy k úhradě před zesplatněním, oznámení o zesplatnění dluhu s dokladem o doručování, předžalobní výzvy s dokladem o doručování - a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že – a zhodnocení těchto důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. soud má za prokázané následující skutečnosti. Na základě Smlouvy o hypotečním úvěru [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], Reg. č. [anonymizováno], ze dne [datum] poskytl žalobce žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka]. Dle čl. I odst. 2 Smlouvy o úvěru jsou součástí Smlouvy o úvěru Všeobecné produktové podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahům a produktové podmínky hypotečních úvěrů. V čl. IV odst. 1 Smlouvy o úvěru byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 3,59 % ročně. Úroky z poskytnutého Úvěru jsou účtovány průběžně a jsou zaúčtovány měsíčně v anuitní splátce. Dle čl. V odst. 1 Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal hradit rovněž poplatky dle aktuálního Sazebníku. Dle čl. VI odst. 1 Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal peněžní prostředky poskytnuté podle Smlouvy o úvěru žalobci vrátit formou pravidelných měsíčních anuitních splátek. Měsíční anuitní splátka byla sjednána ve výši [částka]. Měsíční anuitní splátky byly splatné vždy k 17. dni aktuálního měsíce. Jako úvěrový účet, z něhož bude Úvěr poskytnut a na který bude Úvěr formou zápočtu z běžného účtu v korunách českých splácen, byl v čl. VI odst. 2 Smlouvy o úvěru sjednán účet č. [bankovní účet]. Úvěr byl vyčerpán v plné výši [částka] dne [datum], a to bezhotovostně ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet], jak bylo sjednáno v čl. III odst. 3 Smlouvy o úvěru. Žalovaný se v průběhu trvání úvěrového vztahu dostával do prodlení s úhradou měsíčních anuitních splátek. Z důvodu pasivity žalovaného žalobce vyzval ve výzvě k úhradě dluhu ze dne [datum] k úhradě dlužné částky po splatnosti upozornil jej, že v případě neuhrazení dlužné částky ve stanoveném termínu bude žalobce oprávněn prohlásit Úvěr za ihned splatný. K úhradě dlužné částky v plné výši však nedošlo. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti a upozornil jej, že v případě neuhrazení dlužné částky ve stanoveném termínu bude žalobce oprávněn prohlásit Úvěr za ihned splatný. K úhradě dlužné částky v plné výši však nedošlo a žalovaný na žádný z přiložených dopisů nereagoval. Vzhledem k neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě žalobce využil svého práva dle čl. IX odst. 5 písm. Smlouvy o úvěru a učinil dluh s účinností ke dni [datum] ihned splatným. Tuto skutečnost oznámil žalobce žalovanému dopisem ze dne [datum], kterým současně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do [datum]. Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, po prohlášení Úvěru za splatný neuhradil žalovaný na úhradu dluhu ničeho. Žalobce zaslal na poslední známou adresu žalovaného dne [datum] předžalobní výzvu, kterou jej vyzval k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum] a upozornil jej na nutnost vymáhat pohledávku soudní cestou s navýšením dluhu o náklady soudního řízení v případě neuhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě. K úhradě dlužné částky ve stanovené lhůtě nedošlo. Pro případ, že by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pohledávek žalobce, bylo sjednáno v čl. IX odst. 5 Smlouvy o úvěru oprávnění pro žalobce úročit dlužnou částku též úrokem z prodlení v zákonné výši a požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením. Úrok z prodlení účtuje žalobce v sazbě dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Celkem tak žalovaný dluží žalobci ze Smlouvy o úvěru: na jistině částku ve výši [částka], poplatek za prodlení s porušením smluvních povinností dle aktuálního Sazebníku ve výši [částka], obchodní úrok kapitalizovaný ve výši [částka] (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který měl žalovaný zaplatit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], který je požadován z dlužných částek do dne zesplatnění, tj. [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] (součet jistiny, kapitalizovaného obchodního úroku a poplatek za prodlení s porušením smluvních povinností) od [datum] do zaplacení. Při právním posouzení vycházel soud z ust. § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, vzhledem k datu uzavření smlouvy, dále jen ObchZ), kde je stanoveno, že částí třetí obchodního zákoníku se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy vyplývající mimo jiné ze smlouvy o úvěru. Ta je pak upravena v § 497 a násl. ObchZ. Z § 497 ObchZ vyplývá, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 ObchZ za sjednání závazku věřitele poskytnout peněžní prostředky lze sjednat úplatu, pokud poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši (§ 502 odst. 1 ObchZ). Podle § 503 odst. 1 je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle § 504 je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 506, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazku z této smlouvy. Pokud jde o úroky z prodlení, soud vycházel z ustanovení § 369 odst. 1 ObchZ, podle něhož je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku anebo jeho části, je povinen z nezaplacené částky platit úroky určené ve smlouvě. Pokud jde o úroky z prodlení, soud vycházel z ustanovení § 369 odst. 1 ObchZ, podle něhož je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku anebo jeho části, je povinen z nezaplacené částky platit úroky určené ve smlouvě, popřípadě předpisy práva občanského, a z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., stanovící výši zákonných úroků z prodlení. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně sjednána smlouva o úvěru, žalobce splnil podmínky vyplývající z této smlouvy, neboť poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], žalovaný však podmínky sjednané ve smlouvě neplnil - nehradil řádně dohodnuté splátky, na upomínky žalobce nereagoval úhradou vzniklého dluhu. Žalobce využil svého oprávnění zesplatnit za těchto okolností celou dosud nesplacenou část úvěru, včetně běžných úroků z úvěru. Za této situace s ohledem na shora citovaná ust. ObchZ, smluvní ujednání a obchodní podmínky sjednané mezi účastníky, vznikl žalobci nárok na zaplacení žalované částky, a to včetně sjednaného úroku z úvěru a sjednaného poplatku z prodlení, a dále zákonného úroku z prodlení, kterou také soud přiznal tak, jak byla žalobcem požadována. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhrady 2 x [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za předžalobní upomínání a podání žaloby.