12 C 286/2022-22 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. Uváděla, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo] s počátkem pojištění ode dne [datum], na základě které společnost [právnická osoba] poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit společnosti [právnická osoba] sjednané pojistné, avšak tento závazek žalovaný porušil, a tudíž mu vznikl dluh na pojistném. Žalobkyně dodala, že na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikajících společností [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba] s nástupnickou společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která je zároveň právní předchůdkyní žalobkyně. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu nezaplacení pojistného, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla v rámci dílčího postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni pohledávka za žalovaným včetně příslušenství. O postoupení byl žalovaný informován předžalobní upomínkou k plnění, na kterou nereagoval. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném uhradit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobkyně již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] (Povinné ručení), týkající se pojištění vozu [anonymizováno], [registrační značka], a to na dobu neurčitou s pojistným za pojistné období ve výši [částka] splatným čtvrtletně. Žalovaný neuhradil řádně čtvrtletní pojistné splatné [datum], byl o něj upomínán, avšak bezvýsledně, proto pojištění zaniklo dne [datum], to bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dosud dluží pojistné do konce trvání pojištění, a to ve výši [částka]. Soud vzal dále za prokázané, že se společnost [právnická osoba] stala nástupnickou společností společnosti [právnická osoba], a zároveň, že pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Tím žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění, bezvýsledně. Žalovaný, ač dosud dluží poměrnou část pojistného do dne zániku pojištění, tento dluh žalobkyni neuhradil, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – podle § 12 odst. 1 písm. e) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Obecně upravuje pojistné smlouvy občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb. – v § 2758 a násl. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, a to z § 1968 a násl, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru, předmětem řízení je částka do [částka] a žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobkyně přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka]. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.