12 C 291/2022-20 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se návrhem podaným k soudu dne 19. 7 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonnými úroky z prodlení. Uváděl, že žalovanému na základě uzavřené smlouvy poskytl služby dodavatele vody a odběru splaškových vod, jejichž cenu vyúčtoval fakturami, žalovaný však, přes upomínání žalobcem, dosud plnou cenu využitých služeb neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku (z obchodního rejstříku). Na základě smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným byla žalobkyní dodávána voda a odváděna odpadní voda do kanalizace, a to v odběrném místě nemovitosti – rekreačního objektu č. ev. 367 v k. ú. [obec], jehož vlastníkem je žalovaný. Smlouva obsahuje způsob stanovení ceny i způsob fakturace (ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod). Z karet odběru a dále citovaných faktur, vyplynulo, že spotřeba odběrného místa v období [datum] do [datum] byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Spotřeba odběrného místa za další období, od [datum] do [datum] byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Spotřeba odběrného místa za další období, od [datum] do [datum] byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Spotřeba odběrného místa za další období, od [datum] do 20. 5. 2019byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Spotřeba odběrného místa za další období, od [datum] do [datum] byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Spotřeba odběrného místa za další období, od [datum] do [datum] byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Spotřeba odběrného místa za další období, od [datum] do [datum] byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], a to se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Spotřeba odběrného místa za další období, od [datum] do [datum] byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], a to se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Spotřeba odběrného místa za další období, od [datum] do [datum] byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum], a to se splatností [datum], na částku [částka], kterou žalovaný dosud neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku k uhrazení dlužné pohledávky (z upomínky ze dne [datum] a dokladu o odeslání). Při právním posouzení věci se soud řídil zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Podle odst. 13 téhož ustanovení vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. [příjmení] je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Podle odst. 14 vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Dále vycházel soud i z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to zejména z ustanovení o kupní smlouvě. Dle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5Po aplikaci těchto zákonných ustanovení na shora popsaný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný na základě platně uzavřené smlouvy se žalobcem odebíral vodu a odváděl odpadní vody do kanalizace, cenu vody a spojených služeb dodávky této vody a odvodu vody splaškové do kanalizace mu za daná fakturační období žalobce řádně vyúčtoval, avšak žalovaný tuto cenu řádně a včas neuhradil. Dnem následujícím po splatnosti ceny se tak žalovaný ocitl v prodlení, a je proto povinen uhradit vedle dlužných částek také úroky z prodlení z těchto částek v zákonné výši. Soud proto žalobě zcela vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen uhradit náklady řízení, neboť žalobkyně byla se svou žalobou plně úspěšná, přičemž doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění dluhu. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a odměna za zastupování ve výši [částka] - za 2 úkony právní služby dle 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“) tj. převzetí a příprava zastoupení a písemné podání, po [částka], a jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, tj. jednoduchá výzva k plnění, ve výši [částka], tj. celkem [částka], náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu na tyto 3 úkony právní služby po [částka], tj. celkem [částka], přičemž odměna a náhrada hotových výdajů se dále zvyšují o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ) tj. o částku [částka], neboť zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení jsou tedy [částka] Náklady řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.