12 C 31/2022-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se svou žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení), náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky a náhrady nákladů řízení. Uváděl, že uzavřel se žalovaným na základě objednávky služeb smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací třetími osobami, a žalovaný se zavázal poskytnuté služby platit. Ačkoliv žalovaný takové služby čerpal, přes upomínání je stále žalobci neuhradil v žalované výši. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] [anonymizováno] smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] [anonymizováno] smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] [anonymizováno] smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] [anonymizováno] smlouvu [číslo] pro TV číslo [anonymizována dvě slova] smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] Kupní smlouvu [číslo] pro číslo služby [anonymizováno], ve znění dodatků. Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Na základě [anonymizováno] smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované dle [číslo listu] [anonymizováno] ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka v celkové výši [částka] vyúčtování splátek za koncové zařízení, a to podle vyúčtování služeb [číslo] splatné dne [datum], skládající se ze splátky zařízení/Installment ve výši [částka]. Na základě Kupní smlouvy a dohodě o splátkovém kalendáři [číslo] ze dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným kupní smlouvu na koncové zařízení [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována tři slova] - [příjmení], přičemž část kupní ceny uhradil žalovaný jako akontaci při převzetí koncového zařízení a zbylá část kupní ceny ve výši [částka] pak měla být žalovaným uhrazena formou 23 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka]. Strany si touto Kupní smlouvou zároveň dohodly, že podmínkou pro vznik a existenci specifikovaného splátkového kalendáře je platnost alespoň jedné [anonymizováno] smlouvy s paušálním tarifním programem s výjimkou [anonymizováno] tarifu. Jelikož však žalovaný dlouhodobě vystavovaná vyúčtování služeb nehradil, žalobce v souladu s čl. 2 [číslo] (ii) [anonymizována dvě slova] smlouvy uzavřené s žalovaným [příjmení] ze dne [datum] vypověděl. Jelikož tak nebyla dodržena podmínka pro sjednaný splátkový kalendář, žalobce sjednaný splátkový kalendář zrušil a zbývající kupní cenu žalovanému vyúčtoval ve vyúčtování splátek za Zařízení [číslo] v celkové výši [částka]. Žalovaný přes předžalobní výzvu ze dne [datum] svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla uhrazena. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) o kupní smlouvě – podle § 2079 odst. 1 se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a prodávající se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále, podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tu dospěl k závěru, že žalobce žalovanému poskytl službu, tedy dodal zboží určitého druhu, dle platné smlouvy účastníků, za dohodnutou cenu, kterou měl žalovaný hradit, avšak neuhradil takto dle vyúčtování řádně kupní cenu. Žalobce se svého nároku na doplacení kupní ceny věci bez slevy, podmíněné právě řádným placením vyúčtování, oprávněně domáhá, neboť žalovaný ničeho nedoplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, neboť den po zesplatnění nesplněné části kupní ceny se žalovaný ocitl v prodlení a toto trvá až do úplného zaplacení dluhu žalovaným. Dále žalobci vznikl nárok na částku ve výši [částka] v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka]. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.