4 C 202/2022-20 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu a náhrady nákladů řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], ve vlaku [číslo] směr [obec] u [obec], čímž se bezdůvodně obohatil o jízdné stanovené dle platného tarifu v částce [částka]. Dále dne [datum] využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], ve vlaku [číslo] směr [obec] u [obec], čímž se bezdůvodně obohatil o jízdné stanovené dle platného tarifu v částce [částka]. V neposlední řadě využil žalovaný dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], ve vlaku [číslo] směr [obec] u [obec], čímž se bezdůvodně obohatil o jízdné stanovené dle platného tarifu v částce [částka]. Za porušení přepravních podmínek byla žalovanému vyměřena přirážka celkem ve výši [částka] [právnická osoba], postoupila na základě Smlouvy o postoupení ze dne [datum] pohledávky včetně příslušenství na žalobkyni. Po nabytí pohledávek zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum] předžalobní výzvy včetně oznámení o postoupení pohledávky, na které žalovaný nereagoval. Elektronickým podáním ze dne [datum], doručeným zdejšímu soudu dne [datum], vzala žalobkyně žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zpět s odůvodněním, že žalobkyně kontrolou svého podání zjistila, že omylem zažalovala nedoplatek na jízdném, k němuž bylo předchozím věřitelem vydáno duplicitní [anonymizováno] o nedodržení [anonymizováno]. Zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], řízení co do částky [částka] spolu s 8,25 % ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení částečně zastavil. Zdejší soud následně žalobě vyhověl a dne [datum rozhodnutí] vydal pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit, a proto jej soud svým usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušil a nařídil ve věci jednání, k němuž žalovaného řádně předvolal. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek sepsaného dne [datum] bylo zjištěno, že při kontrole cestujících ve vlaku [číslo] byl zjištěn cestující bez platné jízdenky. Bylo s ním sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO s tím, že jízdné činí [částka], přirážka [částka], a to za jízdu vlakem [číslo]. Dále z potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek sepsaného dne [datum] bylo zjištěno, že při kontrole cestujících ve vlaku [číslo] byl zjištěn cestující bez platné jízdenky. Bylo s ním sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO s tím, že jízdné činí [částka], přirážka [částka], a to za jízdu vlakem [číslo] [právnická osoba], postoupily pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku spolu s oznámením o postoupení pohledávky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, z oznámení o závadách, smluvních přepravních podmínek, tarifu, oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k zaplacení, předžalobní upomínky s dokladem o odeslání. Podle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, se musí cestující na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému, která činí nejvýše [částka]. Cestující je tedy od nástupu do vozidla zatížen břemenem prokázat úhradu jízdného. Soud došel k závěru, že žalovaný porušil povinnosti, když cestoval veřejným dopravním prostředkem [právnická osoba], bez platné jízdenky. Vzniklé pohledávky zahrnující dlužné jízdné a přirážku, byly postoupeny žalobkyni jako postupníkovi. Nabytí pohledávek doložila žalobkyně postupními smlouvami včetně přílohy, v níž jsou uvedeny i pohledávky za žalovaným. Žaloba byla tedy žalobkyní podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Dále soud přiznal žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení, a to podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobkyně představují náklady právního zastoupení ve výši [částka] (odměna advokáta ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 a 3 a § 7 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, a to za 3 úkony právní služby po [částka] a jeden úkon po [částka]; paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] a jeden úkon po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a § 13 odst. 3 advokátního tarifu, v platném znění, a to: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání formulářové žaloby na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, zpětvzetí žaloby), to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku [částka].