4 C 245/2022-35 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný [číslo] jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla. Dne [datum] nastala pojistná událost, v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní poskytnuto pojistné plnění ve výši [částka]. Žalovaný [číslo] se dne [datum] neřídil pravidly provozu na pozemních komunikacích a nechoval se ohleduplně, když jel jako řidič osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a při vjíždění na hlavní silnici nedal přednost osobnímu motorovému vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], řidiči [příjmení], přičemž došlo ke střetu těchto dvou osobních automobilů. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovaného [číslo] plnila. Žalovaný [číslo] byl vyzván k úhradě dlužné částky dne [datum] a žalovaný [číslo] byl vyzván k úhradě dlužné částky dne [datum], na které žalovaní nereagovali a dlužnou částku neuhradili. Doplnila, že žalovaný [číslo] uhradil dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] taktéž částku [částka]. 2. Žalovaný [číslo] se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. S žalovaným [číslo] v průběhu soudního sporu probíhalo mimosoudní jednání, na základě kterého účastníci, tedy žalobkyně a žalovaný [číslo] uzavřeli shora uvedený smír. 4. V průběhu ústního jednání před soudem dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky [částka] spolu s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ohledně této části žaloby soud postupoval podle ustanovení § 96 odstavce 1 až 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a řízení ve věci v tomto rozsahu zastavil. 5. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: žalobkyně s žalovaným [číslo] uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] na základě které bylo pojištěno vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný [číslo] se neřídil pravidly provozu na pozemních komunikacích a nechoval se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, když jel, jako řidič osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] po nájezdové větvi od silnice III. třídy [číslo] ve směru od [obec] k hlavní silnici I. třídy [číslo] kde chtěl dále pokračovat doleva ve směru jízdy na [obec]. Při vjíždění na hlavní silnici nedal přednost osobnímu motorovému vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] řidiče [příjmení], který jel ve směru od [obec] a chtěl odbočit vlevo ve směru na [obec] a došlo ke střetu obou vozidel. Dále bylo zjištěno, že je žalovaný [číslo] držitelem neplatného řidičského průkazu, neboť splatnost skončila ke dni [datum]. Žalovaný [číslo] se spoluúčastnil na dopravní nehodě, což bylo zjištěno z potvrzení o účasti na dopravní nehodě Policií ČR. Žalovaný [číslo] měl zřízené u žalobkyně pojištění, přičemž dne [datum] došlo ke škodní události. Došlo k poškození vozidla [anonymizováno], [registrační značka], což vzal soud za prokázané i z detailní fotodokumentace. Ze zpráv technika vyplynulo, že byla poškozena přední část [značka automobilu], především pak levé přední světlo. Vzniklá škoda s ohledem na vznik škodné události dne [datum] byla vyčíslena na částku [částka]. Skutečná škoda byla také vyčíslena částkou [částka]. Žalovaný [číslo] žalobkyně částečně uhradil dvakrát částku ve výši [částka] dne [datum]. Žalovaný [číslo] byl dne [datum] vyzván k zaplacení postihu z důvodu vzniklé pojistné události [číslo] ze dne [datum] v celkové částce [částka]. Žalovaný [číslo] žalovaný [číslo] byli dne [datum] vyzváni předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky. To vše vzal soud za prokázané z pojistné smlouvy, faktury, fotodokumentace škodné události, výpisu z evidenční karty Magistrátu hlavního města Prahy s vyrozuměním o výsledku řízení Městského úřadu v Benešově, oznámeních o likvidaci pojistné události [číslo] potvrzení o účasti na dopravní nehodě Policií ČR, relací o dopravní nehodě, technického průkazu, vyčíslení skutečné škody, výpisu z účtu, zápisu poškozeného vozidla, zpráv technika, výzvy k zaplacení postihu, předžalobní výzvy s poštovním podacím archem. 6. Ve věci soud postupoval podle § 96 odst. 1 o.s.ř., dle něhož může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti, nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (§ 96 odst. 2 věta první o.s.ř.). Jestliže ke zpětvzetí dojde ještě před zahájením ústního jednání, není třeba souhlasu druhého účastníka (§ 96 odst. 4 o.s.ř.). 7. Při právním posouzení věci vycházel soud zejména z ustanovení § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), podle kterého vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. Dle § [číslo] kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Dle § [číslo] škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., pak platí, že provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky. Při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkajících se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje. Neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Podle odst. 3 téhož ustanovení má schválený smír účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. 9. Ohledně žalovaného [číslo] soud dospěl k závěru, že obsah uzavřeného smíru uzavřený mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] není v rozporu s pr