5 C 249/2022-34 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podal žalobce proti žalované v rámci odvolacího řízení ve věci sp.zn. [spisová značka] žalobu o ochranu osobnosti. Uvedl, že k protiprávnímu jednání žalované došlo v průběhu ústního jednání dne [datum], kdy žalovaná žalobce označila za psychicky nemocného člověka. Navrhl, aby soud žalované uložil povinnost zaslat mu za své výroky písemnou omluvu ve znění uvedeném v petitu žaloby. Podle § 114b odst. 1 až 5 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno, a nesmí mu být doručeno dříve než žaloba. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří, a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. O tomto následku musí být poučen. Podle ustanovení § 153a odst. 1 až 4 o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř.). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. V daném případě Okresní soud v Benešově vyzval žalovanou usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila, když žaloba jí byla doručena současně s usnesením. Výzva byla žalované do vlastních rukou doručena dne [datum]. Soud totiž uzavřel, že povaha věci jednoznačně svědčí pro to, aby měla žalovaná možnost nárok žalobce uznat, případně soudu ve stanovené lhůtě sdělit důvody, proč jej neuznává a navrhnout ke své obraně relevantní důkazy. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila a soud má za to, že nárok žalobce uznala. Protože jde o věc, ve které lze uzavřít smír, soud postupoval podle § 153a o.s.ř. a vydal ve věci rozsudek pro uznání. Při právním posouzení vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Dle § 81 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odst. 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odst. 2). Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnému žalobci žádné náklady řízení nevznikly, když je osvobozen od soudních poplatků. Dále soud uznal žalovanou povinnou uhradit České republice – Okresnímu soudu v Benešově soudní poplatek z návrhu v částce [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu č. [bankovní účet], [variabilní symbol], a to v souladu se Sazebníkem soudních poplatků a s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalobce byl pravomocným usnesením od placení osvobozen a tato povinnost přešla na žalovanou.