6 C 134/2022-30 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu, kterou doplnila podáním ze dne [datum], a kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný zprostředkovával prodej automobilu, tento prodal, avšak příslušnou finanční částku nezaplatil. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, č.j. [číslo jednací], který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl proto zrušen. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila s tím, že veškeré důkazy již předložila spolu s žalobou. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl následující důkazy: Z komisionářské smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] s.r.o., jakožto komisionářem, a žalobkyní, jakožto komitentem, dne [datum], bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. se zavázala zajistit prodej motorového vozidla [značka automobilu] ve vlastnictví žalobkyně za částku [částka], a to jménem komisionáře na účet komitenta a komitent se komisionáři zavázal zaplatit odměnu sjednanou ve výši [částka]. Žalobkyně žalovaného výzvou odeslanou dne [datum] vyzvala k zaplacení částky [částka] z prodeje vozidla, kterou žalovaný i přes telefonickou a emailovou korespondenci neuhradil. Dle vyrozumění Policie České republiky ze dne [datum] žalobkyně požádala o prověření oznámení týkající se možného podvodu při prodeji vozidla [anonymizována dvě slova] Policie České republiky oznámení žalobkyně prověřila a dospěla k závěru, že se v prověřované události nejedná o trestný čin ani přestupek, ale o občanskoprávní spor, neboť žalovaný uvedl, že finanční hotovost pouze zapomněl žalobkyni zaslat s tím, že toto již napravil a hotovost žalobkyni dne [datum] zaslal. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný je jednatelem [právnická osoba] s.r.o. Soud na základě provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vzal za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o., zastoupenou jednatelem [celé jméno žalovaného], byla dne [datum] uzavřena komisionářská smlouva, na základě které se [právnická osoba] s.r.o. zavázala zajistit svým jménem na účet žalobkyně prodej osobního automobilu a žalobkyně se za to zavázala zaplatit předmětné společnosti odměnu (z komisionářské smlouvy a výpisu z obchodního rejstříku). Žalobkyně žalovaného vyzvala k vyplacení částky [částka] výzvou zaslanou dne [datum] a zároveň věc řešila prostřednictvím Policie České republiky, kde žádala o prošetření věci jako možného podvodu. Policie České republiky došla k závěru, že se ve věci nejedná o trestný čin ani přestupek, nýbrž o občanskoprávní spor (z výzvy a podacího lístku, z vyrozumění Policie České republiky ze dne [datum]). Při právním posouzení vycházel soud z ustanovení § 2455 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se komisionářskou smlouvou komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu. Podle § [číslo] odst. 2, věta druhá, po obstarání záležitosti provede komisionář vyúčtování, postoupí komitentovi práva nabytá v souvislosti s obstaráním záležitosti a vydá mu vše, co při tom získal. Podle ustanovení § 194 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jednatel. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Komisionářská smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. a žalovaný proto není ve věci pasivně legitimován, neboť on sám nevystupoval v předmětném smluvním vztahu jako komisionář, ale pouze jako jednatel komisionáře, statutární orgán [právnická osoba] s.r.o. Mezi žalobkyní a žalovaným žádný smluvní vztah nevznikl a žalovaný proto není povinen žalovanou částku žalobkyni uhradit. Vzhledem k uvedenému se soud již dále nezabýval tím, zda k prodeji vozidla skutečně došlo a zda byla utržená kupní cena žalobkyni vyplacena či nikoli a žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně zcela úspěšný žalovaný žádné náklady neuplatňoval.