8 C 22/2022-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Protože žalovaná v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobce nereagovala, zařadil ji žalobce dle zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byla žalovaná písemně informována. Žalované tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná nesplnila svou poplatkovou povinnost a na úhradě televizních poplatků dluží žalobkyni částku [částka] za nezaplacené televizní poplatky za září až prosinec [rok] a leden až prosinec [rok]. Žalobce písemně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím, avšak ta ji neuhradila. [název soudu] ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaná za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a vzal za prokázané, že žalované byla zaslána výzva k přihlášení poplatníka České televize ze dne [anonymizováno] 5 [rok]. Dopisem ze dne [datum] byla informována, že od září 2019 je povinna hradit televizní poplatek. Žalovaná tak byla od srpna [rok] evidována jako poplatník televizního poplatku na adrese [obec a číslo]. Z přehledu nezaplacených předpisů považuje soud za prokázané, že dle evidence žalobce nezaplatila žalovaná televizní poplatek za měsíce září až prosinec [rok] a leden až prosinec [rok], který činil vždy [částka] měsíčně, celková dlužná částka je ve výši [částka]. Žalobce vyzval žalovanou dne [datum] prostřednictvím služby [jméno] České pošty k zaplacení televizních poplatků včetně úroků z prodlení a poplatku služby [jméno]. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila. Tuto skutečnost má soud za prokázanou z předmětných výzev včetně kopií doručenek. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení vyplývá, že ke dni [datum] dlužila žalovaná žalobci na zákonných úrocích z prodlení částku [částka]. Při právním posouzení soud postupoval podle příslušných ustanovení § 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, a to dle § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2, § 8 odst. 2, odst. 3, odst. 6, § 10. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Měsíční výše televizního poplatku činila v daném období [částka] měsíčně. Televizní poplatek měla žalovaná zaplatit nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná se v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, stala poplatníkem televizního poplatku. Pokud nezaplatí poplatník včas televizní poplatek na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určenému předpisy občanského práva. Soud proto vyhověl žalobě a zavázal žalovanou k zaplacení částky [částka] včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částce [částka], které byly přiznány dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a vzhledem k tomu, že žalobce měl plný úspěch ve věci, soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] – zaplacený soudní poplatek. Náhrada nákladů řízení, a to odměna zástupce žalobce a režijní paušály zvýšené o DPH nebyla žalobci přiznána, neboť podstata a smysl ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. spočívá v tom, že je úspěšnému účastníku přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobce agendu televizních poplatků sama spravuje, což vyplývá z obsahu spisu a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři. Racionální smysl právního zastoupení advokátem se do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru žalobce. Žalobce si zvolil možnost být ve sporu zastoupen advokátem, což je jeho právo, avšak za této shora uvedené situace nelze na žalované spravedlivě žádat, aby hradila náklady řízení takto vzniklé viz. nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum].