8 C 222/2022-45 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů s tím, že navrhovala, aby do vlastnictví žalobkyně byl přikázán pozemek [číslo] v k.ú. [anonymizováno] a do výlučného vlastnictví žalovaného byly přikázány pozemkové parcely [číslo] dále pozemková parcela [anonymizováno] a [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] s tím, že na vypořádací podíl by nebyla hrazena žádná částka a každý z účastníků by si nesl své náklady řízení. Žalovaný s tímto způsobem vypořádání souhlasil. Výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že pozemkové parcely [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] jsou evidovány ve společném jmění manželů. [příjmení] parcely [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce] jsou evidovány ve vlastnictví žalovaného. Účastníci prohlásili za nesporné, že pozemky zapsané na [list vlastnictví] jsou ve společném jmění manželů. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo manželství žalobkyně a žalovaného uzavřené dne [datum] rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 3028 odst. 2, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Přestože manželství vzniklo za účinnosti starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., bylo rozvedeno pravomocně ke dni [datum], tedy za účinnosti nového občanského zákoníku. Podle přechodného ustanovení tedy soud dospěl k závěru, že pokud jde o vypořádání společného jmění manželů, je na místě aplikovat novou právní úpravu, avšak pro posouzení, co je součástí společného jmění manželů do [datum] je třeba vycházet ze staré právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb., a to podle § 143 odst. 1, podle kterého společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. S účinností od [datum] pak soud vycházel z ustanovení § 709 zákona č. 89/2012 Sb. odst. 1 věta prvá, podle kterého součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou tam uvedených případů. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. S ohledem na výše uvedené soud vypořádal majetek, o kterém bylo prokázáno, že je součástí společného jmění manželů, tedy výše uvedené pozemky, přičemž účastníci se shodli, komu mají být přikázány jednotlivé pozemky s tím, že vypořádacího podílu nepožadovali. Soud tudíž vyhověl jejich návrhu. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.