8 C 239/2022-17 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonnými úroky z prodlení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával [anonymizováno] žalované elektřinu a související služby na odběrném místě [adresa žalované]. Za dodávku elektřiny a s tím související služby [anonymizováno] žalované účtoval fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] částku [částka], která nebyla žalovanou ve výši [částka] uhrazena. Dále [anonymizováno] žalované účtoval za dodávku elektřiny a s tím související služby fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] částku [částka], která nebyla žalovanou uhrazena. [anonymizováno] obě pohledávky za žalovanou postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], účinnou ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Téhož dne byla žalované rovněž zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky, na kterou však žalovaná nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a zákona č. 99/19863 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaná za použití postupu dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne [datum] s [anonymizováno], jakožto obchodníkem, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN (dále jen„ smlouva“). [anonymizováno] se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalované sjednané množství elektřiny, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala odebírat dodanou elektřinu a uhradit [právnická osoba] a včas dohodnutou platbu za její dodávku. Společnost [anonymizováno] zaslala žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] za fakturační období od [datum] do [datum] na spotřebu 8 498 kWh, s vyúčtovanou cenou za dodávky (po zohlednění plateb) ve výši [částka]. Vyúčtovaná cena byla splatná dne [datum]. Součástí faktury byl i detailní rozpis vyúčtování k faktuře za sdružené služby dodávek elektřiny. Dále [právnická osoba] zaslala žalované fakturu [číslo] za fakturační období od [datum] do [datum] na spotřebu 56 kWh, s vyúčtovanou cenou za dodávky ve výši [částka]. Vyúčtovaná cena byla splatná dne [datum]. Součástí faktury byl i detailní rozpis vyúčtování k faktuře za sdružené služby dodávek elektřiny. Společnost [anonymizováno] dne [datum] postoupila oba výše specifikované dluhy žalované na žalobce, s účinností k [datum]; postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem (právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba]) oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky, žalovaná však dluh dosud nezaplatila. Při právním posouzení se soud řídil ustanoveními § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle něhož se smlouva o dodávce elektřiny uzavírá na každé odběrné místo. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat zejména výkon, množství, časový průběh a místo odběru elektřiny; podrobnosti stanoví pravidla trhu s elektřinou, ceny nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh, způsob měření odebrané elektřiny, způsob přístupu příslušného provozovatele distribuční soustavy k měřicímu zařízení konečného zákazníka. Dále soud vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), konkrétně z ustanovení o kupní smlouvě - § 2079 a násl., z ustanovení o postoupení pohledávky - § [číslo] a násl. a z ustanovení o prodlení dlužníka - § 1968 a násl. Výši úroků z prodlení soud určil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po aplikaci těchto zákonných ustanovení na shora popsaný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalovaná odebírala na základě platně uzavřené smlouvy elektřinu, jejíž kupní cenu jí prodávající řádně vyúčtoval, avšak žalovaná dosud neuhradila nedoplatek kupní ceny v žalované výši, a to přes výzvu a předžalobní upomínku. Dnem následujícím po splatnosti nedoplatku kupní ceny (splatnosti faktury) se žalovaná ocitla s úhradou v prodlení, je proto povinna až do zaplacení hradit z dlužné částky i úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobce je ve sporu aktivně legitimován, neboť na něj nárok na zaplacení kupní ceny elektřiny přešel platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávky (beze změny obsahu závazku). Žaloba byla v plném rozsahu podána po právu, soud jí proto zcela vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ Advokátní tarif“). Podle části páté, § 14b, činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3 x [částka] – celkem [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) Advokátního tarifu (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za uvedené tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3 x [částka] – celkem [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy [částka]. Pro úplnost soud dodává, že v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně žalobou podanou na ustáleném vzoru, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce zastoupený totožným právním zástupce podává typizované formulářové žaloby, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, které jsou dokládány stejným druhem důkazů. Jedná se o žaloby, které se v zásadě liší jen v údajích o žalovaném, datu a číslu uzavřené smlouvy, datu, číslu a splatnosti vystavené faktury, fakturačního období a výši dlužné částky. Soud je proto přesvědčen, že podmínky pro přiznání nákladů řízení dle ustanovení § 14b Advokátního tarifu, byly splněny. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.