8 C 261/2021-34 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že má právo hospodařit s majetkem státu – budovou [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaným na listu vlastnictví [číslo]. Nájem bytových prostor nacházejících se v této budově přešel na žalovanou po smrti jejího otce, který byl nájemcem na základě dohody o odevzdání a převzetí bytu ze dne [datum]. Žalovaná po smrti otce byt i nadále užívala až do exekučního vyklizení bytu provedeného dne [datum] a po tuto dobu zároveň odebírala služby s nájmem spojené. Za užívání bytu ani za odebírané služby žalovaná v období od září roku [rok] do března roku [rok] žalobci ničeho neuhradila a dluží tak žalobci na nájemném za období od července [rok] do března [rok] částku v celkové výši [částka], na vodném částku [částka] a dále za období [datum] až [datum] a rok [rok] za služby částku ve výši [částka]. Žalovaná byla žalobcem průběžně písemně upomínána, předžalobní výzva jí nebyla zaslána, neboť po exekučním vystěhování žalobci není známo, kde se žalovaná zdržuje. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. Soud provedl následující listinné důkazy. Ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] byl oprávněn užívat strážní domek [číslo] v obci [obec], [adresa], za což se zavázal počínaje dnem [datum] platit úhradu ve výši [částka] měsíčně. Pan [anonymizováno] se zároveň zavázal hradit služby spojené s užíváním bytu, a to měsíčně pozadu do 5. dne následujícího měsíce. Z úmrtního listu soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel. Jako místo trvalého pobytu byla v úmrtním listu uvedena adresa [adresa]. Z evidenčního listu po výpočet nájemného dle zákona č. 107/2006 Sb. ze dne [datum] soud zjistil, že žalované, jakožto nájemci bytu [číslo] v domě v obci [adresa], byla počínaje dnem [datum] předepsána k úhradě částka nájemného ve výši [částka] měsíčně. Dopisem ze dne [datum] žalobce žalované vyúčtoval zálohově placené služby pro období [datum] až [datum] částkou [částka] včetně DPH a vyzval jí k úhradě této částky nejpozději do [datum]. Fakturou vystavenou žalobcem žalované dne [datum] s datem splatnosti [datum] byla žalované fakturována částka za vodné v období od 8. 9. – [datum] částkou [částka]. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě částky [částka] splatné dne [datum], a to nejpozději do 7 dnů po obdržení upomínky. Upomínkami (2 upomínky) ze dne [datum] byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě částky [částka], složené z částek [částka] a [částka] splatných dne [datum], a to nejpozději do 7 dnů po obdržení upomínky a dále částky [částka] splatné dne [datum] nejpozději do 14 dnů po obdržení upomínky. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužného nájemného ve výši [částka] a upozorněna, že nebude-li dlužná částka uhrazena ve lhůtě 15 dnů, bude se žalobce domáhat jejího zaplacení soudní cestou. Dle přiložené dodejky byla upomínka žalované doručena dne [datum]. Z přehledu předpisů plateb bylo zjištěno, že žalovaná byla povinna uhradit částku [částka] dle dokladu ze dne [datum] (vodné), dále nájemné za měsíce červenec 2018 až březen 2019 a částku [částka] dle dokladu ze dne [datum] (nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2017). Soud na základě provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vzal za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce má jakožto státní organizace právo hospodařit s majetkem státu, budovou [adresa] v obci [obec] umístěnou na pozemku parc. č. st. 105 v katastrálním území Mrač. Jedná se o strážní domek, který užíval nejprve pan [jméno] [příjmení] a po jeho úmrtí žalovaná, která byla za jeho užívání povinna žalobci platit nájemné ve výši [částka] měsíčně a dále hradit náklady na poskytované služby související s nájmem bytu (ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu ze dne [datum], úmrtního listu, evidenčního listu ze dne [datum]). Žalovaná neuhradila žalobci nájemné za měsíce červenec roku [rok] až březen roku [rok], tedy nájemné za [anonymizováno] kalendářních měsíců, což představuje celkovou dlužnou částku ve výši [částka] (9 x [částka]). Dále žalovaná neuhradila částku [částka] účtovanou za vodné v období července [rok] až března [rok] a částku za poskytnuté služby za období od [datum] do [datum] ve výši [anonymizována dvě slova] (ze zúčtování vedlejších nákladů ze dne [datum], faktury vystavené dne [datum] a předpisů plateb), a to ani přesto, že byla k úhradě dlužných částek žalobcem upomínána (z upomínek ze dne [datum], [datum] (2 x) a [datum]). Při právním posouzení vycházel soud z ustanovení § 154 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 1. 1. 1992, dle kterého rozhodnutím o přidělení bytu vydaným místním národním výborem nebo jiným orgánem příslušným podle předpisů o hospodaření s byty, anebo jinými skutečnostmi stanovenými tímto zákonem vznikne občanovi právo, aby s ním organizace uzavřela dohodu o odevzdání a převzetí bytu. Podle § 155 téhož zákona právo užívat byt vznikne dohodou o odevzdání a převzetí bytu sjednanou mezi organizací a občanem (odst. 1). O dohodě o odevzdání a převzetí bytu se sepíše zápis, který podepíše ten, kdo jednal za organizaci, a občan, který s organizací dohodu uzavřel. V zápisu musí být zejména uvedeny rozhodnutí o přidělení bytu, předmět a rozsah práva užívat byt včetně jeho příslušenství, určena výše úhrady za užívání a za služby, popřípadě uveden způsob určení úhrady, a popsán stav bytu. Organizace je povinna vydat občanovi opis zápisu (odst. 2). Podle § 871 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 1992, tedy po novele [číslo] Sb., právo osobního užívání bytu a právo užívání jiných obytných místností a místností nesloužících k bydlení vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění dnem účinnosti tohoto zákona na nájem. Společné užívání bytu a společné užívání bytu manžely se mění na společný nájem. Soud dále vyšel ze zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který upravuje postup při jednostranném zvyšování nájemného z bytu a dále z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Pan [anonymizováno] oprávněně užíval byt na základě dohody o odevzdání a převzetí bytu, přičemž jeho právo na užívání předmětného bytu se počínaje dnem [datum] změnilo na nájem. Po smrti pana [příjmení] byt nadále užívala žalovaná, které bylo nájemné evidenčním listem ze dne [datum] v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 107/2006 Sb. předepsáno částkou [částka]. Žalobce se domáhal zaplacení nájemného v předepsané výši celkem za 9 měsíců (částka [částka]) a dále uhrazení částky za vodné ve výši [částka] a nedoplatek za služby ve výši [částka]. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, a že by žalovanou částku uhradila, tedy netvrdila. Žalobce výši žalované částky doložil evidenčním listem, kterým byla určena výše nájemného, přehledy předpisů plateb, fakturou, vyúčtováním a rovněž doložil upomínky, kterými žalovanou k úhradě dlužných částek vyzýval. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a soud proto žalobě vyhověl, a to i co do žalovaných úroků z prodlení v zákonné výši od data následujícího po datu zpracování žaloby tak, jak žalobce navrhoval. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že jejich náhrada náleží žalobci, který měl ve věci plný úspěch, proti neúspěšné žalované. Náklady řízení představují soudní poplatek ve výši [částka] a dále režijní paušál ve výši [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89 exekučního řádu za jeden úkon spočívající v podání žaloby. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.