12 C 189/2023-18 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se domáhal svou žalobou podanou k soudu dne [datum] vydání rozsudku, kterým soud uzná žalovaného povinným zaplatit žalobci částku [anonymizována dvě slova], [částka s příslušenstvím] – zákonnými úroky z prodlení - a nahradit náklady řízení. Žalobce uváděl, že uzavřel se žalovaným smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu. Žalovaný však tento účet přečerpal, neudržoval minimální zůstatek na účtu a nehradil poplatky spojené s vedením účtu, a dosud tak dluží žalovanou částku. Žalovaný, přes předžalobní upomínku, dosud ničeho neuhradil. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že Právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno]. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen platit [anonymizováno] ceny za služby a produkty poskytované [anonymizováno] v souladu s platným sazebníkem [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit [anonymizováno] z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení [anonymizováno] (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany [anonymizováno] vyrovnán nebyl, a proto převedla [anonymizováno] pohledávku dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil a úrok z prodlení [částka]. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne [datum] a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k [datum], celkem [částka] a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši [částka] a úroku z prodlení do [datum] ve výši [částka]. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobci i nadále úročena úrokem z prodlení v zákonné výši. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Přes předžalobní upomínku ze dne [datum] žalobce žalovaný dosud ničeho neuhradil. Věc soud právně posoudil podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, především podle ustanovení o účtu - § [číslo] a násl. Podle § [číslo] smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit do určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § [číslo] pokud dojde při vedení účtu k výběru nebo převodu prostředků, na které nepostačují disponibilní prostředky na účtu, použijí se na takto vzniklý vztah přiměřeně ustanovení o úvěru. Postoupení pohledávky soud posoudil podle § [číslo] a násl. Soud dále vycházel, při posouzení úroků z prodlení, z § 1968 občanského zákoníku o prodlení dlužníka a z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. o výši zákonných úroků z prodlení. Po aplikaci těchto zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je po právu – žalovaný čerpal prostředky z běžného účtu, který mu byl zřízen na základě řádně a platně uzavřené smlouvy o běžném účtu, a byl povinen na účtu udržovat dohodnutý minimální zůstatek. Žalovaný však prostředky na účtu nepovoleně přečerpal. Tuto částku je povinen uhradit včetně úroků a úroků z prodlení. Žaloba byla podána po právu, soud jí proto, včetně příslušenství – zákonných úroků z prodlení – v celém rozsahu vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka]. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.