12 C 33/2023-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a žádala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni též náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo] a [číslo]. Na základě každé jednotlivě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem příslušné smlouvy. Žalovaná se v každé smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny ve výši [částka] i částku [částka], jež představuje souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky. Žalovaná se zavázala každou celkovou částku splatit v 52 týdenních splátkách po [částka], kdy poslední splátka u smlouvy o půjčce [číslo] připadala na den [datum] a u smlouvy o půjčce [číslo] na den [datum]. Žalovaná však zaplatila celkem na každou ze smluv pouze částku [částka]. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby rovněž předžalobní výzvu. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy, ač řádně předvolána, nedostavila. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum] a smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum], na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované vždy téhož dne zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] (ze smluv o půjčce se smluvními podmínkami – [číslo] [číslo]). Tvrzením žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaná na každou jednotlivou zápůjčku zaplatila celkem částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly postoupeny zmíněné pohledávky za žalovanou, o čemž žalobkyně žalovanou informovala oznámením ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek, z příloh smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení celkové dlužné částky, žalovaná však svůj dluh nezaplatila (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání). 4. S ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smluv) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a ustanovením § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve spojení s čl. II bodu 1 zákona č. 43/2013 Sb., posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010. 5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 8. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 9. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 10. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalované nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a ustanovení § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly samostatně uzavřeny dvě písemné smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), přičemž na základě každé z nich přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka] a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smluv o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti, a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by výše úroku 66,4 % jistiny, faktickou výši úroku, vzhledem k postupnému splácení jistiny (původně půjčené peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), tedy že procentní roční úrok byl daleko vyšší, odráží výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,4 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]) se pohybovaly od prosince 2004 do března 2005 v rozmezí od 13 % do 14,7 % ročně. 12. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek smlouvy o půjčce [číslo] podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze