5 C 64/2023-16 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě smlouvy žalobkyně zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena. V souladu se smlouvou měl žalovaný do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Žalovaný však tato technická zařízení ani přes výzvu nevrátil, a proto vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení set-top [anonymizována dvě slova] a [částka] za nevrácení přístupové karty, celkem 6 500 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva ze dne [datum] k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty, na kterou žalovaný nereagoval. Žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady částky 6 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 11. 11. 2022 pod č.j. EPR 304305/2022-5 platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 27. 1. 2023, č.j. EPR 304305/2022-9, zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně předvolal. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] podepsána smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě byla žalobkyně povinna zajišťovat žalovanému služby spočívající v poskytování služeb elektronických komunikací – [anonymizováno] televize, a to až do dne ukončení smlouvy dne [datum]. V souladu se smlouvou byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni nepoškozené technické zařízení, jež mu bylo poskytnuto, ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. V opačném případě byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu stanovenou ve smlouvě, tj. ve výši 1 500 Kč za nevrácení zapůjčené přístupové karty, a smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení zapůjčeného technického zařízení. Žalovanému byl poskytnut set-top [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě a vrácení technických zařízení ze dne [datum] Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy, zvláštních podmínek a předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ nevrácení technického zařízení ve stanovené lhůtě. Žalovaný porušil povinnost po ukončení smlouvy vrátit technická zařízení a vznikla mu tak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 6 500 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě vyhověl včetně příslušenství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.