6 C 105/2022-100 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Benešově dne [datum] se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky pozemků v k.ú. [obec], [územní celek] vedených u [stát. instituce], [stát. instituce], a to parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví]. Uváděli, že předmětné pozemky nabyli v rámci dědictví po [jméno] [příjmení]. Odkazovali na rozhodnutí Okresního soudu v Benešově ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že vše [obec] [anonymizováno] odkázal rovným dílem žalobcům. Žalobci dědictví odmítli a dědictví nabyla manželka [jméno] [příjmení] Kupní smlouvou ze dne [datum] žalobci veškeré nemovité věci koupili. Dále byli dědici [jméno] [příjmení] po její smrti. [obec] [anonymizováno] byl strýcem žalobkyně. Žalobci odkazovali na kupní smlouvu, kterou [obec] [anonymizováno] koupil v roce [číslo] nemovitosti od pana [příjmení] a pana [celé jméno žalovaného]. Dále odkazovali na směnnou smlouvu ze dne [datum], kterou měl [obec] [anonymizováno] nabýt pozemky, které měly být vloženy do pozemku [číslo] v [katastrální uzemí]. Katastrální úřad směnnou smlouvu nerespektoval, a proto žádají nápravu soudním rozhodnutím. 2. Usnesením Okresního soudu v Benešově, ze dne 8. 6. 2022, č.j. 6 C 105/2022-57 bylo řízení ve vztahu k žalovanému [číslo] zastaveno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] zemřel již [datum], tedy ještě před podáním žaloby. Soud postupoval dle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř.) a dle § 103 o.s.ř. a § 15 zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaný [číslo] který zemřel [datum], neměl ke dni podání žaloby, tj. ke dni [datum] způsobilost být účastníkem řízení a nebyly tak splněny podmínky, za nichž může soud rozhodnout ve věci samé. 3. V průběhu řízení žalobkyně [příjmení]) a žalobce [příjmení]) vzali žalobu zpět ohledně pozemku parcely [číslo] v [katastrální uzemí] zpět. Žalovaní se zpětvzetím souhlasili. 4. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, měli za to, že byla podána zřejmě i z neznalosti, když od roku 1993 platí zákon o katastru nemovitostí, který chrání každého vlastníka v dobré víře. Žalovaní [číslo] uváděli, že vlastnictví k pozemkům je u nich předáváno v rodině, jejich právní předchůdci nemovitosti nabyli na základě rozhodnutí státního orgánu. Žalovaný [číslo] pan [celé jméno žalovaného] získal nemovitosti darovací smlouvou z roku 2008. U všech žalovaných uplynula vydržecí lhůta 10 let. Žalovaní navrhli, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta a žádali náhradu nákladů řízení. 5. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav. 6. Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] vzal soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parcely [číslo] je [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalovaného]. 7. Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] vzal soud za prokázané, že parcela [číslo] je podílovém spoluvlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa], bytem [adresa]. 8. Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] vzal soud za prokázané, že pozemek parcela [číslo] je ve vlastnictví [celé jméno žalovaného], bytem [část obce a číslo]. 9. Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] vzal soud za prokázané, že vlastníkem pozemků parcely [číslo] je [příjmení] [příjmení], bytem [adresa žalovaného]. 10. Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] vzal soud za prokázané, že pozemek parcelu [číslo] ve společném jmění manželů vlastní [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], oba bytem [adresa žalovaného]. 11. Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] vzal soud za prokázané, že pozemek parcelu [číslo] ve společném jmění manželů vlastní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [část obce a číslo], [obec]. 12. V daném případě soud dospěl k závěru, že z věcného hlediska je pro výsledek jakéhokoli sporu primární otázka věcné legitimace účastníků řízení a teprve v případě, že aktivní a pasivní legitimace je dána, je na místě zabývat se dalšími okolnostmi sporu. Soud proto zkoumal existenci aktivní věcné legitimace žalobců a pasivní věcné legitimace žalovaných. Obecně platí, že aby žalobci uspěli ve věci samé, musí být oni sami i žalovaní věcně legitimováni. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcně legitimován je ten účastník, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná, tj. ten, kdo podle hmotného práva je skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva a či tvrzené subjektivní povinnosti, o nichž soud rozhoduje. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, hovoří se o pasivní věcné legitimaci. Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce je dán tehdy, jestliže žalobci nenáleží jím tvrzené hmotné právo (nárok), nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného je pak dán tehdy, jestliže žalovaný nemá žalobcem tvrzenou hmotně právní povinnost, přičemž oba tyto nedostatky jsou důvodem pro zamítnutí žaloby (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Zároveň platí, že soud nemůže účastníky o nedostatku věcné legitimace některého z nich poučovat, neboť pokud by tak soud činil, jednalo by se o poučení o hmotném právu, tj. o radu tomu kterému účastníku, jak postupovat, aby byl ve věci úspěšný. To by pak znamenalo nepřípustné porušení práva účastníků na nerovné postavení v občanskoprávním řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. [spisová značka]). 13. V rámci dokazování bylo prokázáno, že nemovitosti v [katastrální uzemí] a obci [obec], parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] nejsou ve vlastnictví žalovaných. Předmětné nemovité věci jsou ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a ve společném jmění manželů [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. 14. Soud řízení ohledně pozemku parcely [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zastavil, když postupoval podle § 96 občanského soudního řádu. 15. Na základě shora uvedených důvodů, tedy že pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, nejsou ve vlastnictví žalovaného [číslo] žalobu zamítl, z důvodu absence pasivní věcné legitimace na straně žalovaných. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalovaným, kteří měli ve věci plný úspěch proti neúspěšným žalobcům, a to v celkové výši 15 840 Kč. Tato částka se skládá z nákladů právního zastoupení tří zastupovaných účastníků, a to ve výši 7 440 Kč za jeden úkon právní služby (§ 9 odst. 4, písmeno b), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za dva úkony právní služby - příprava a převzetí zastoupení a účast při jednání dne [datum], paušální náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Celkem jsou žalobci povinni žalovaným uhradit náklady řízení ve výši 15 480 Kč.