6 C 76/2023-36 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím jako náhradu škody spočívající v náhradě služby [anonymizováno] péče. Dne [datum] došlo v sídle žalované v lisovně k pracovnímu úrazu zaměstnankyně žalované, paní [jméno] [příjmení], pojištěnky VZP ČR. Předmětný pracovní úraz se stal tak, že jiný zaměstnanec žalované, pan [jméno] [příjmení], obsluhoval nízkozdvižný vozík, na kterém převážel volně položený kovový materiál k lisu, v průběhu jízdy neopatrností vozíkem zavadil kolečkem o volně položenou paletu na zemi, vozík ztratil stabilitu, převážil se na stranu a hranou spadl na záda poškozené [jméno] [příjmení]. Poškozená následkem utrpěla újmu na zdraví v podobě kontuze části zad a pánve, které si vyžádalo ošetření a potřebu poskytnout nezbytnou zdravotní péči v [nemocnice] a [jméno] v [obec] O předmětném úrazu se žalobkyně dozvěděla na základě podané zprávy Policie ČR, obvodní oddělení [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], která v místě prováděla šetření. Popisovaná újma na zdraví byla způsobena při plnění pracovních úkolů [jméno] [příjmení]. Žalovaná tak nese odpovědnost jakožto zaměstnavatel, jelikož její zaměstnanec způsobil jinému škodu na zdraví (k tomu srovnání rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]„ Jestliže ten, kdo způsobil škodu při plnění pracovních povinností či služebních úkolů nebo v souvislosti s tím, porušil právní povinnost zaviněně, přičítá se zavinění té právnické či fyzické osobě, která na místo přímého škůdce odpovídá za škod, a která je tak povinna i k náhradě nákladů zdravotní pojišťovny ve smyslu zvláštního ustanovení § 20a zákona [číslo] Sb“ nyní ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb.). Žalobkyně uhradila na hrazené služby [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě škody, která svou odpovědnost zcela odmítla s tvrzením, že činnost [jméno] [příjmení] vedoucí k pracovnímu úrazu nebyla pracovní činností. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že sice dne [datum] došlo k úrazu paní [příjmení] v areálu jejich firmy, ale ze strany žalované nedošlo k žádnému porušení právních předpisů, k porušení bezpečnosti práce ani k jinému protiprávnímu jednání z jejich strany. K úrazu došlo při interakci jejich zaměstnanců, při činnosti, která nijak nesouvisela s výkonem práce, neexistuje tedy žádná souvislost mezi pracovními povinnostmi pana [příjmení] a úrazovým dějem a za úraz žalovaná, jako zaměstnavatel, nenese žádnou odpovědnost. Žalovaná závěrem navrhla žalobu zamítnout, neboť nebyla zjištěna žádná příčinná souvislost mezi prací pana [příjmení], tedy plněním úkolů pro žalovanou a úrazem paní [příjmení]. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: 4. Dne [datum] uzavřely žalovaná jako zaměstnavatel a [jméno] [příjmení], jako zaměstnanec, pracovní smlouvu na funkci dělník kovovýroby, týž den byl [jméno] [příjmení] seznámen se zásadami [anonymizováno] a požární ochrany pro druh práce dělník kovovýroby s činností práce na lisech a jiných strojích (z pracovní smlouvy včetně čestného prohlášení). Z dohody o změně pracovní činnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl s účinnosti od [datum] zařazen na funkci seřizovač. 5. Ze záznamu o úrazu ze dne [datum] se podává, že dne [datum] došlo v sídle žalované, konkrétně v lisovně, k úrazu zaměstnankyně paní [jméno] [příjmení], ke kterému došlo tak, že při manipulaci se převrhl vozík s nářadím a přimáčkl poškozenou na lis. V souvislosti s úrazem nebyly porušeny žádné předpisy. Poškozená byla od [datum] v pracovní neschopnosti. Ze zprávy Policie ČR, obvodní oddělení [obec], zdravotní pojišťovně VZP k pracovnímu úrazu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že dne [datum] prováděla hlídka OOP [obec] šetření v areálu žalované z důvodu pracovního úrazu, při kterém bylo zjištěno, že zaměstnanec [jméno] [příjmení] obsluhoval nízkozdvižný vozík, na kterém převážel volně položený kovový materiál ke svému lisu, v průběhu jízdy zavadil jedním kolečkem o volně položenou paletu na zemi, vozík ztratil stabilitu a následně se převážil a spadl hranou na záda zaměstnankyně [jméno] [příjmení], která seděla na pracovní židli u svého lisu. U obou zaměstnanců byla provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem. Vedoucí firmy poskytl kopie čestného prohlášení a záznam vstupního školení BOZP a PO podepsané od obou zaměstnanců. Z prvotního šetření bylo zjištěno, že nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání. 6. Náklady na hrazené zdravotní služby činily [částka] na ambulantní léčení, [částka] na léčiva, [částka] na dopravu (z vyúčtování zdravotní péče a rozpisu plateb k náhradě za léčení). 7. [právnická osoba], člen holdingu [anonymizováno], jako pojistitel žalované, informovala žalovanou o ukončení šetření škodní události se závěrem, že pojistiteli nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění, neboť nenastala skutečnost, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit. K úrazu došlo v objektu žalovaného bez porušení právních předpisů, bezpečnosti práce ani jiným protiprávním jednáním, proto tuto škodnou událost odložili bez náhrady (ze zprávy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky (z výzvy k zaplacení ze dne [datum], včetně dodejky). Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni sděluje, že neuznává její nárok na náhradu škody, neboť dle žalované nevznikla příčinná souvislost mezi pracovními povinnostmi pana [příjmení] a úrazovým dějem. Dne [datum] došlo k úrazu paní [příjmení], ale ze strany žalovaného nedošlo k žádnému porušení právních předpisů, bezpečnosti práce ani k jinému protiprávnímu jednání. K úrazu došlo při činnosti pana [příjmení], která nijak nesouvisela s výkonem práce, kterou u nich vykonává (z vyjádření ze dne [datum]). 9. K poučení soudu dle § 118a o.s.ř. žalobkyně ke skutečnostem zakládajícím její nárok na náhradu nákladů, tedy k prokázání tvrzení, že pracovní úraz [jméno] [příjmení] byl způsoben zaviněným porušením právních povinností [jméno] [příjmení] při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s tímto plněním, nedoplnila ani nenavrhla žádné důkazy. 10. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP). Dle § 265 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 11. Dle § 269 ZP odst. 1 je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkol nebo v přímé souvislosti s ním. A dále dle odst. 4 je zaměstnavatel povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající v právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí. 12. Dle § 271d ZP odst. 1 účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. 13. Dle § 273 ZP plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. 14. Dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 15. Soud vzal za prokázané, že byla mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] uzavřena platná pracovní smlouva, na základě které [jméno] [příjmení] jako zaměstnanec vykonával pro žalovanou jako zaměstnavatelku práci nejprve jako dělník kovovýroby a poté jako seřizovač. Před nástupem do práce byl [jméno] [příjmení] seznámen se zásadami BOZP a PO i s průvodní dokumentací dle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dne [datum] došlo v areálu žalované k pracovnímu úrazu, který se nepochybně stal v souvislosti s výkonem práce pana [příjmení], neboť lze předpokládat, že, ač p