8 C 109/2023-18 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se svou žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 360 Kč s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení) a náhrady nákladů řízení. Uváděl, že uzavřel se žalovaným kupní smlouvu o koncovém zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny ve splátkách, které však nedodržel. Přes upomínku žalobce kupní cenu nezaplatil celou. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že právní předchůdce [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), uzavřel s žalovaným v rámci [anonymizováno] smlouvy – [anonymizováno] smlouvy [číslo] k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] kupní smlouvu (dále jen„ Smlouva“). Předmětem koupě dle Smlouvy bylo koncové zařízení blíže specifikované ve Smlouvě (dále jen„ Zařízení“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a Ceník služeb. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce sjednanou kupní cenu za Zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené ve Smlouvě, se splatností uvedenou na vyúčtování služeb. Své povinnosti ze Smlouvy žalovaný porušil, když řádně a včas neuhradil sjednané splátky Zařízení, resp. zbývající část kupní ceny za Zařízení dle vyúčtování – dokladu [číslo] vystaveného dne [datum], splatného dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany [anonymizováno] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, avšak bezvýsledně. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) o kupní smlouvě – podle § 2079 odst. 1 se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a prodávající se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud přihlédl k ustanovení § 548 o možnosti vázat vznik, změnu nebo zánik práv na splnění podmínky. Dále, podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Soud tu dospěl k závěru, že žalobce žalovanému prodal a předal koncové zařízení dle platné smlouvy účastníků, za dohodnutou cenu, kterou měl žalovaný uhradit v dohodnutých splátkách, avšak neuhradil takto dle splátkového kalendáře celou kupní cenu. Žalobce se svého nároku na doplacení kupní ceny věci oprávněně domáhá, neboť žalovaný ničeho nedoplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, neboť den po zesplatnění nesplněné části kupní ceny se žalovaný ocitl v prodlení a toto trvá až do úplného zaplacení dluhu žalovaným. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši 1 489 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náklady právního zastoupení 1 089 Kč. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna 200 Kč za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do 50 000 Kč a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do 10 000 Kč předmětu řízení jde o 200 Kč). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x 200 Kč – 600 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x 100 Kč – 300 Kč, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 189 Kč. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.