8 C 229/2023-17 — Okresní soud v Benešově

Žalobce podal k soudu dne [datum] žalobu, kterou žádal po žalovaném zaplacení částky 29 275,74 Kč s příslušenstvím – zákonnými úroky z prodlení. Uváděl, že je provozovatelem distribuční soustavy a držitelem licence na distribuci elektřiny. Kontrolou pracovníky pověřené společnosti bylo zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v žalované výši. Tuto škodu, přes předžalobní výzvu žalobce, žalovaný dosud neuhradil. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.. Z listinných důkazů předložených žalobcem - čestné prohlášení, protokol o kontrole odběrného místa, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem, rámcová smlouva se [právnická osoba] včetně ceníku, potvrzení o úhradě nákladů [právnická osoba], faktura, předžalobní upomínka s dodejkou - a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, jak rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách [anonymizována dvě slova] úřadu - [webová adresa]. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo kontrolou dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na odběrném místě, na adrese [adresa žalovaného], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb.. Následkem jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Ke dni [datum] byla na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. [číslo] který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni [datum] a to ve VT: [anonymizována dvě slova] kWh a v NT: [anonymizována dvě slova] kWh. Dne [datum] byl při kontrole odběrného místa techniky [právnická osoba] [anonymizováno], a. s , zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav uvedeného elektroměru při demontáži činil ve VT: 49 [anonymizováno] kWh a v NT: 56 [anonymizováno] kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 85 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Za období od [datum] do [datum] byla neoprávněným odběrem elektřiny žalobci způsobena škoda ve výši 29 275,74 Kč, která byla žalovanému vyfakturována fakturou [číslo] splatnou dne [datum], která mu byla doručena. Žalovaný na fakturu ničeho neuhradil a ani na následnou výzvu k úhradě dluhu nijak nereagoval. Soud věc právně posoudil podle ustanovení zákona č.458/2000 Sb., v platném znění – podle § 51 odst. 1 písm. a) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, podle odst. 2 se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle § 49 odst. 6 výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle ustanovení vyhlášky č. 82/2011 Sb., § 9, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (odst. 1), podle odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle odst. 12 součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, a přezkoušení měřicího zařízení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Po aplikaci těchto zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Žalovaný odebíral neoprávněně elektřinu z distribuční soustavy, svým jednáním naplnil skutkovou podstatu přečinu krádeže (elektřiny) a to žalobci, žalobce je osobou krádeží poškozenou a osobou oprávněnou škodu krádeží způsobenou požadovat, a to včetně náhrady nákladů na nutné zjištění výše takto způsobené škody, jež byla v tomto případě stanovena v souladu s citovanými vyhláškami a ceníkem. S úhradou škody je žalovaný den následující po splatnosti vystavené faktury (účtující náklady na zjištění této škody, způsobené krádeží) v prodlení, a je od tohoto dne povinen hradit i úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch a náleží mu proto náhrada nákladů řízení v částce 1 772 Kč, které představuje hodnota žalobcem zaplaceného soudního poplatku ze žaloby ve výši 1 172 Kč a odměnu za 2 úkony nezastoupeného účastníka po 300 Kč, celkem 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) a § 7 a § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, – zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby.