8 C 271/2023-16 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 3 015,44 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které právní předchůdce žalobce žalovanému dodával elektřinu na odběrném místě [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Za období od [datum] do [datum] byly žalovanému ve faktuře [číslo] vyúčtovány dodané služby ve výši 8 607,92 Kč, po odečtení přijatých plateb ve výši 5 592,48 Kč byla konečná dlužná částka 3 015,44 Kč splatná dne [datum]. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých závazků, byl právní předchůdce žalobce nucen ukončit s žalovaným smluvních vztah. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla ke dni [datum] pohledávka na žalobce. Postoupení bylo žalovanému oznámeno spolu s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], žalovaný na výzvu nereagoval a na dlužnou částku ničeho neuhradil. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 21. 6. 2023 pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 20. 7. 2023, [číslo jednací], zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Žalovaný jako odběratel uzavřel s právním předchůdcem žalobcem jako dodavatelem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Předmětem této smlouvy byl závazek právního předchůdce žalobce dodávat zvolenou službu na odběrné místo [obec a číslo], [PSČ] [obec], a závazek žalovaného za tyto poskytnuté služby hradit řádně a včas vystavené faktury. Právní předchůdce žalobce žalovanému vystavil fakturu [variabilní symbol], daňový doklad [číslo] za období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum] v částce 8 607,92 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 5 592,48 Kč byla konečná dlužná částka 3 015,44 Kč). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobce žalovaného vyzval předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dluhu. Tyto skutečnosti má soud za prokázané smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny, obchodními podmínkami, ceníkem, smlouvou o postoupení pohledávek, dodatkem ke smlouvě o postoupení, oznámením o postoupení pohledávek včetně odkladu o odeslání a předžalobní upomínkou včetně dokladu o odeslání. Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Cenu dodávek elektřiny reguluje dodavatelům Energetický regulační úřad na základě § 17 téhož zákona a vydaných cenových rozhodnutí. Dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Postoupení pohledávky soud podle § [číslo], podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V daném případě vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o dodávce elektrické energie, na základě které byla žalovanému dodávána elektřina, kterou spotřebovával, ale řádně nehradil a vznikl mu tak dluh ve výši 3 015,44 Kč. Soud proto žalobě vyhověl včetně příslušenství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce. Soud má za to, že dané řízení lze podřadit pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V tomto smyslu se vyjádřil i Ústavní soud ve svém rozhodnutí [ústavní nález], ([číslo] USn, kde uvádí, že pod § 14b vyhlášky se podřazují za prvé řízení, v němž proti rozsudku nalézacího soudu není odvolání přípustné (řízení o tzv. bagatelní věci). Zadruhé jednotlivé žaloby se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce (jde o tzv. formulářovou žalobu). Zatřetí jde o pohledávky ze smluv, kde jednou ze stran je spotřebitel a zpravidla jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvy o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistné smlouvy, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů).