8 C 281/2023-13 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 5 000 Kč za dodané nápoje na základě rámcové kupní smlouvy ze dne [datum], vyfakturované fakturou [číslo]. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne 5. 6. 2023 pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 1. 8. 2023, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], zrušen a soud ve věci pokračoval vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaná za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Rámcová kupní smlouva o dodávkách nápojů, na jejímž základě žalovaná od žalobkyně odebírala zejména alkoholické a nealkoholické nápoje, a to prostřednictvím jednotlivých konkrétních objednávek. Tímto způsobem žalovaná od žalobkyně odebrala mimo jiné zboží, jež bylo vyfakturováno fakturou [číslo] na částku 12 965 Kč, splatnou dne [datum]. Tato faktura byla uhrazena dne [datum] pouze částečně, a to do výše 7 965 Kč. K úhradě tak zbývá 5 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne [datum]. Při právním posouzení postupoval soud zejména podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 2079 odst. 1 kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Ohledně prodlení soud vycházel z § 1970, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Náklady spojené s uplatněním pohledávky soud posoudil dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud na základě učiněných zjištění a citované právní úpravy dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně dodala žalované zboží, které řádně vyfakturovala fakturou splatnou dne [datum]. Z částí plnění ve výši 5 000 Kč se žalovaná dostala do prodlení, tudíž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 5 000 Kč a zákonný úrok z prodlení od data následujícího po splatnosti faktury. Zároveň má žalobkyně právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se jedná o vztah mezi podnikateli. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za dva úkony právní služby dle § 7 § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, po 1 000 Kč (převzetí věci, podání žaloby) a jeden úkon po 500 Kč dle § 11 odst. 2 - jednoduchá výzva, dále náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 vyhlášky, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupkyně žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 714 Kč Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 4 514 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.