12 C 306/2023-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalované uloženo zaplatit mu částku 4 293 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 664,85 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 4 293 Kč od [datum] do zaplacení; dále žádal náhradu nákladů řízení. Uváděl, že na základě písemné smlouvy právní předchůdce žalobce vedl pro žalovaného účet, žalovaný však nedodržoval dohodnuté podmínky a účet přečerpal, takto získané prostředky, dle smlouvy účastníků tedy úvěr, s dohodnutým úrokem nesplatil. S úhradou je, přes předžalobní výzvu, v prodlení, proto žalobce žádá i úrok z prodlení v zákonné výši. Aktivní legitimaci žalobce dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávky. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ ČS“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky ČS. Žalovaná byla dle Smlouvy povinna platit ČS ceny za služby a produkty poskytované ČS v souladu s platným sazebníkem ČS. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byla žalovaná povinna hradit ČS z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení ČS (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany ČS vyrovnán nebyl, a proto převedla ČS pohledávku dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil a úrok z prodlení 121,14 Kč. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne [datum] a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení celkem 4.957,85 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 4.293,00 Kč a z úroku z prodlení do [datum] ve výši 664,85 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne [datum]. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet do dne postoupení pohledávky nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalovaná byla žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky dne [datum], ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o vedení účtu, o úvěru, o postoupení pohledávky a o prodlení dlužníka. Podle § [číslo] smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § [číslo] ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § [číslo] odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § [číslo] a násl. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobce je právní nástupce původního věřitele, který se žalovaným jako dlužníkem platně sjednal smlouvu o účtu, na němž žalovaný přečerpal prostředky o žalovanou částku jistiny, která tak naplnila, podle dohody účastníků a v souladu s citovanými ustanoveními zákona, podstatu smlouvy o úvěru. Dluh žalovaný dosud žalobci nezaplatil. Žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávky, že je právním nástupcem původního věřitele, a dále prokázal, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Oprávněný je i nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení, stanovený právními předpisy, neboť dnem po zesplatnění úvěru se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením úvěru, úhradou příslušenství. Nárok žalobce uplatněný žalobou je po právu a soud proto žalobě zcela vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši 1 489 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náklady právního zastoupení 1 089 Kč. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna 200 Kč za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do 50 000 Kč a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do 10 000 Kč předmětu řízení jde o 200 Kč). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x 200 Kč – 600 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x 100 Kč – 300 Kč, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 189 Kč. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.