13 C 23/2023-18 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradil jí náklady řízení, z titulu porušení smlouvy o dodávkách elektřiny, když za období od , datum, do , datum, neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci vydal rozhodnutí bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili, a to za použití postupu podle § 101 odst. 4 o. s. ř.Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne , datum, uzavřela žalobkyně jakožto dodavatel se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. W5162, na základě které se zavázala dodávat žalovanému na adrese , adresa, elektřinu, a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni smluvenou cenu (z návrhu smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, z potvrzení smlouvy, z obchodních podmínek a z ceníku služeb). Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy plnila, jelikož žalovanému elektřinu dodávala, avšak žalovaný svou povinnost porušil, když za období od , datum, do , datum, neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny podle faktury č. , tel. číslo, v částce , částka, (z faktur). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dlužné částky (z výzvy k plnění, z předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu).Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).Podle § 50 odst. 2 věty první energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, neboť neuhradil cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby (montážní práce – přerušení dodávky), přičemž na výzvy žalobkyně nereagoval. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z uvedené částky od , datum, , tedy ode dne následujícího po dni splatnosti faktury č. , tel. číslo, , do zaplacení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují paušální náhradu za dva úkony (výzva k plnění a podání žaloby) po , částka, (celkem , částka, ) podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady a náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem částku , částka, , a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.