13 C 49/2024-46 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal splatit společně s poplatkem za poskytnutí a spravování zápůjčky, tedy celkem částku , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem , částka, . Žalovaný však porušil svou povinnost, jelikož řádně a včas nehradil předepsané splátky. Dlužná jistina tak činí částku , částka, , poplatky za poskytnutí a správu úvěru částku , částka, , kapitalizovaná smluvní pokuta částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku , částka, a sankční poplatky částku , částka, . Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu dále ničeho neuhradil. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalovaného řádně hradit poskytnutou zápůjčku byla prověřena před uzavřením smlouvy.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán; žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce – , Anonymizováno, v hotovosti č. , tel. číslo, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy, a to za poplatek ve výši , částka, , který byl tvořen úrokem ve výši , částka, , částkou za zpracování úvěru ve výši , částka, a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši , částka, . Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 29 %. Celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaný zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po , částka, . V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, kdy poplatek za každou zaslanou upomínku činí , částka, (ze smlouvy č. , tel. číslo, včetně smluvních podmínek, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, ze zákaznické karty, z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Žalovaný dosud uhradil celkem , částka, (z tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky zde dne , datum, ). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do , datum, , následně zaslala žalovanému též předžalobní výzvu (z výzvy žalobkyně ze dne , datum, včetně podacího lístku, z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku).4. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, soud měl dispozici pouze žalobkyní předloženou listinu, a to zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, ve které se uvádí, že žalovaný je svobodný a má jednu vyživovací povinnost. Bydlí ve vlastním bydlení a pracuje na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, kdy udává čistý příjem , částka, měsíčně; byly předloženy výplatní pásky za měsíce červenec a srpen roku 2019. Odhadované měsíční výdaje udává v částce , částka, měsíčně. Podle výpisu z Centrální evidence exekucí k datu , datum, jsou vůči povinnému vedena tři exekuční řízení zahájená v letech 2022 a 2023.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Soud v této souvislosti vycházel z ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1). Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující pro zjištění skutkového stavu věci a následnou subsumaci skutkového stavu pod právní normu, j