13 C 79/2024-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a nahradit jí náklady řízení, neboť žalovaný řádně nehradil za období od července , Anonymizováno, do března , Anonymizováno, televizní (koncesionářský) poplatek.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se stal v červenci , Anonymizováno, poplatníkem televizního poplatku, jelikož na adrese , adresa, odebíral elektřinu a současně žalobkyni v zákonné lhůtě 30 dnů od vyzvání neoznámil čestným prohlášením, že poplatníkem televizního poplatku není. V období od července , Anonymizováno, do března , Anonymizováno, (9 měsíců) však televizní poplatek ve výši , částka, měsíčně řádně nehradil, celkem tak žalovaný žalobkyni na nezaplacených poplatcích dluží částku , částka, . Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky písemně vyzvala, přičemž náklady žalobkyně s tímto upomínáním (vyhotovení písemné upomínky včetně poštovného na doporučenou zásilku) činily částku , částka, (z databáze odběratelů elektrické energie, ze sdělení k placení televizních poplatků, z výzvy žalobkyně, z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků včetně oznámení a z předžalobní upomínky včetně dodejky).Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poplatcích“), a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).Podle § 3 odst. 2 zákona o poplatcích poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle odst. 4 téhož ustanovení jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud , právnická osoba, nebo České televizi (dále jen „provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.Podle § 6 zákona o poplatcích měsíční výše rozhlasového poplatku činí , částka, , měsíční výše televizního poplatku činí , částka, .Podle § 7 odst. 2 věta první zákona o poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.Podle § 8 odst. 8 věta první zákona o poplatcích z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle , Anonymizováno, -, Anonymizováno, "§ 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení.Podle § 10 zákona o poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V daném případě byl žalovaný osobou evidovanou jako poplatník televizního poplatku, a to podle § 3 odst. 4 zákona o poplatcích. Televizní poplatek však v období od července 2023 do března 2024 řádně nehradil, čímž porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyně je příjemkyní televizních poplatků, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství v podobě součtu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení (při daných zákonných úrokových sazbách z příslušných měsíčních poplatků za období ode dne jejich splatnosti do dne , datum, ) ve výši , částka, .O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují paušální náhradu za dva úkony (výzva k plnění a podání žaloby) po , částka, (celkem , částka, ) podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady, a soudní poplatek ve výši , částka, . Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem částku , částka, , a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Z opatrnosti soud upozorňuje, že žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení pouze v rozsahu jako by v řízení nebyla zastoupena advokátem, a to s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, podle kterého, pokud , Anonymizováno, , Anonymizováno, (žalobkyně) „[…] agendu televizních poplatků sama spravuje […] a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru , Anonymizováno, , Anonymizováno, […]“ (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Žalobkyně si zvolila možnost být ve sporu zastoupena advokátem, což je její právo, avšak za této shora uvedené situace nelze na žalovaném spravedlivě žádat, aby hradil náklady řízení takto vzniklé.