4 C 397/2024-57 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na sporožirovém účtu kontokorentní úvěr se sjednaným limitem , částka, , a žalovaný se tento úvěr zavázal splatit společně s úrokem a poplatky za příslušné služby. Žalobkyně svoji povinnost splnila, avšak žalovaný nikoli, přičemž mu vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný nepovolený debetní zůstatek neuhradil, a to ani po poslední výzvě žalobkyní ze dne , datum, (tou žalobkyně současně i vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však ani poté svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o kontokorentním úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, souhrnem procesu sjednání úvěru, sazebníkem poplatků a ceníkem poplatků , právnická osoba, . bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši až , částka, , resp. možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit, a zároveň zaplatit úrok při sjednané úrokové míře 18,9 % ročně (při denním úrokovacím obdobím) z nesplacené jistiny úvěru nejpozději do , datum, .4. Výpisem ze sporožirového účtu, výpisy, poslední výzvou před podáním žaloby, upomínkou k úhradě a listinou označenou jako „podklady pre súdné konanie“ bylo prokázáno, že žalovaný ke dni , datum, dlužil žalobkyni na jistině úvěru celkem částku , částka, , když ani přes upomínání nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu č. , č. účtu, .5. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.6. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného bylo výpisy z účtu bylo prokázáno, že v měsících červnu, srpnu a září , Anonymizováno, převyšovaly výdaje (odchozí platby) žalovaného jeho příjmy (příchozí platby). V měsíci červenci , Anonymizováno, měl žalovaný na předmětném bankovním účtu sice kladný zůstatek, nicméně bylo tomu tak pouze z důvodu převodu částky převyšující , částka, z jiného účtu žalovaného, přičemž nelze zjistit o jaký příjem se jednalo. Výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému, konkrétně rozsudkem ve věci pod sp. zn. , spisová značka, , bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně před poskytnutím předmětného úvěru již čerpal jiný úvěr.7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.8. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru ze dne , datum, , uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že vycházela při schvalování úvěru z lustrace žalovaného v příslušných systémech a z odhadnutých příjmů a výdajů žalovaného na základě historických dat , právnická osoba, . Následně v průběhu řízení žalobkyně doplnila, že při schvalování úvěru žalovaného vycházela z údajů poskytnutých jí právě žalovaným, přičemž doložila i výpisy z bankovního účtu žalovaného za období od června do září , Anonymizováno, , uvedené období však bezprostředně nepředcházelo uzavření smlouvy o předmětném úvěru (leden , Anonymizováno, ), a zároveň při důsledném hodnocení zmíněných výpisů nelze dospět k závěru, že žalovaný byl v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru schopen úvěr splatit. Soud upozorňuje, že je nezbytné podrobně zkoumat příjmy i výdaje žalovaného, tím spíše, pokud žalovaný již čerpal od konkrétní společnosti (žalobkyně) jiný úvěr.16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni na jistině úvěru celkem částku , částka, , tu je tudíž povinen žalobkyni celou vydat jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky bezdůvodného obohacení, a to ode dne , datum, do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nemá oporu v zákonných ustanoveních ani v předmětné absolutně neplatné smlouvě.17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšná a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, , sestávající se z uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokátky ve výši , částka, , tzn. za 3 úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), dále z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, , tzn. po , částka, za každý úkon podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady ve výši 21 % za DPH (u odměny a paušální náhrady hotových výdajů), neboť právní zást