5 C 143/2024-17 — Okresní soud v Benešově

Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. , hodnota, . Na základě smlouvy žalobkyně zajišťovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne , datum, , kdy byla smlouva ukončena. V souladu se smlouvou měla žalovaná do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení, a to set-top box/CA Modul sériové číslo , Anonymizováno, . Žalovaná však toto technické zařízení ani přes výzvu nevrátila, a proto vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za nevrácení set-top box/CA Modul. Žalované byla zaslána výzva ze dne , datum, k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty a předžalobní výzva ze dne , datum, , na které žalovaná nereagovala. Žalobkyně se po žalované domáhá úhrady částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, podepsána smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací č. , hodnota, – kombinovaná televize, na jejímž základě byla žalobkyně povinna zajišťovat žalované služby spočívající v poskytování služeb elektronických komunikací – Základ (NET), a to až do dne ukončení smlouvy dne , datum, . V souladu se smlouvou byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni nepoškozené technické zařízení, jež jí bylo poskytnuto, ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. V opačném případě byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu stanovenou ve smlouvě, tj. ve výši , částka, za nevrácení zapůjčeného technického zařízení. Žalované byl poskytnut set-top box/CA Modul sériové číslo , Anonymizováno, . Žalované byla zaslána výzva k úhradě a vrácení technických zařízení ze dne , datum, a předžalobní výzva ze dne , datum, . Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy, zvláštních podmínek, výzvy a předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu.Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ nevrácení technického zařízení ve stanovené lhůtě. Žalovaná porušila povinnost po ukončení smlouvy vrátit technická zařízení a vznikla jí tak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši , částka, . S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě vyhověl včetně příslušenství.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za dva a půl úkonu právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši , částka, . Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši , částka, . Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.