5 C 171/2024-19 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovaný čerpal, avšak porušil podmínky splácení. Žalovanému tak vznikl dluh, který dosud nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru – , Anonymizováno, půjčka č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, (prokázáno žádostí o úvěr a smlouvou o úvěru). Čerpání úvěru započalo dne , datum, . Žalobkyně a žalovaný se ve smlouvě dohodli na vrácení poskytnutého úvěru spolu s poplatky a úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru (prokázáno výpisem z úvěrového účtu, produktovými podmínkami). Z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas, byl dne , datum, celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky (prokázáno zesplatňujícím dopisem včetně dokladu o odeslání). Žalovaný tak žalobkyni dluží na jistině částku ve výši , částka, , s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě doporučeným dopisem ze dne , datum, (prokázáno předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání).4. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od , datum, , zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o úvěru, přičemž žalovaný podmínky vyplývající z této smlouvy nesplnil, když nesplácel úvěr tak, jak si se žalobkyní úvěrovou smlouvou sjednal, zatímco žalobkyně svůj závazek ze smlouvy plnila a žalovanému finanční prostředky poskytovala. Žalovaný byl proto, po oznámení žalobkyní, povinen úvěr splatit, což ovšem také neučinil. Žalobkyně byla oprávněna zesplatnit dosud nesplacenou část úvěru a požadovat sjednaný úrok z úvěru i zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny, jakož i poplatky včetně smluvní pokuty (sjednané v přiměřené výši) dle sazebníku. Celý nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou je po právu, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dluhu i s příslušenstvím, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).6. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná a zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po , částka, (předžalobní výzva, převzetí věci, podání žaloby), celkem , částka, , 3 x režijní paušál po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, celkem , částka, , se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ) jde o celkovou odměnu v částce , částka, . Náklady řízení je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.